Hrdé Baskicko: Nezkrotná země skvělých kuchařů

Území obývané Basky zahrnuje sedm provincií, které spojuje unikátní jazyk i tradice. Dolní Navarra, Labortánsko a Suletinsko spadají pod Severní Baskicko na území Francie. Ve Španělsku se rozkládá Horní Navarra, Álava, Vizcaya a Guipúzcoa, jež spolu tvoří autonomní společenství Baskicko. 

Hlavním městem je sice Vitoria (baskicky Gasteiz), největší metropoli však s necelými 350 tisíci obyvatel představuje Bilbao (Bilbo). Dříve průmyslově orientované město dalo zelenou odvážným uměleckým myšlenkám a během několika desetiletí se proměnilo v avantgardní centrum, jež se nebojí experimentovat: Kromě půvabného historického středu Casco Viejo nabízí také řadu smělých kulturních projektů. 

Obrovská psí bouda 

Budova Guggenheimova muzea v Bilbau je ikonou již od roku 1997, kdy ji město nechalo vystavět na místě bývalé skládky průmyslového odpadu. Navrhoval ji kanadský architekt Frank Gehry, který se mimo jiné podepsal pod podobu pražského Tančícího domu. Muzeum přitahuje pozornost svou „rozevlátou“ konstrukcí: Stěny pokryté titanem odrážejí všechny barvy okolí, takže se futuristická stavba neustále proměňuje. Navíc před ní potkáte třeba obřího bronzového pavouka pojmenovaného Maminka, který úzkostlivě stráží svá vejce a na osmi štíhlých nohách se tyčí do výšky deseti metrů. 

Ještě o tři metry vyšší je Štěně, jež sedí přímo u vchodu do muzea. Dílo amerického umělce Jeffa Koonse ztvárňuje gigantického psíka pokrytého květinami, přičemž porost odkazuje ke šlechtickým zahradám z 18. století. Vedle vchodu působí socha jako dominanta, a samotná budova proto zůstává mírně v pozadí. Obyvatelé někdy muzeu dokonce přezdívají „psí bouda“. 

Had a Otázka času

Většina expozic se střídá, jedna velmi působivá však zůstává trvale: Jde o dvě díla Richarda Serry, jež beze zbytku zaplní obrovský sál o rozměrech 128 × 30 metrů: Had a Otázka času vznikly z velkých železných plátů a vytvářejí bludiště chodeb a spirál. Uvnitř se vám nejspíš zatočí hlava, a nejlépe si je proto prohlédnete z vyvýšeného patra. 

V Bilbau mohou milovníci krásy navštívit i Museo de Bellas Artes, tedy Muzeum výtvarného umění, které nabízí po šesté hodině večerní prohlídku stálých expozic zdarma. Úzkými uličkami historického centra pak můžete zabloudit do poklidné pěší zóny Sedmi ulic (Siete Calles), kde natrefíte i na muzeum baskické archeologie a dějin – tam už se vám ovšem budou hodit alespoň základní znalosti španělštiny či baskičtiny. 

Luxusní jednohubky

Srdce historického jádra tepe na náměstí Plaza Nueva, které je lemované podloubím a skrývá několik typicky baskických restaurací s tradiční pochoutkou pintxo (čteno „pinčo“). Jedná se o jakousi kombinaci jednohubky a obloženého chlebíčku, tedy pokrm podobný španělským tapas. Baskové si nicméně potrpí na složitější recepty a rafinovanější vzhled lahůdky. 

Přímořské letovisko San Sebastian (baskicky Donostia) se chlubí světově nejvyšší koncentrací „gastronomických Oscarů“ neboli michelinských hvězd. Na sto tisíc obyvatel tam připadá rekordních čtrnáct hvězdiček, přičemž restaurace může získat maximálně tři. Přípravu baskických pintxos ve městě zkrátka povýšili na umění, a na plátku chleba tak dostanete rozmanité kreace lahodící oku i chuťovým pohárkům. Mezi hlavními „přísadami“ se často objevuje sušená treska, plněné červené papriky, mořské plody, sušená šunka i bramborová omeleta. Úhledně navrstvené jednohubky drží pohromadě díky dřevěným či plastovým párátkům, která dala baskické delikatese jméno. „Pintxo“ totiž znamená „špíz“. 

Magistři gastronomie

Pravý labužník si z bohaté nabídky více než dvou set pintxos barů v San Sebastianu vybere několik nejlepších podniků a v každém si dá jeden, nanejvýš dva kousky. Hrdlo gurmáni svlaží sklenkou txakoli („tzakoli“), lehce šumivého ovocného vína z bílých hroznů. Kromě mnoha restaurací se však ve městě nachází i první univerzita na světě, jež se zaměřuje na kulinářské umění: Magisterský titul tam lze získat třeba ze sommelierství, turistiky orientované na jídlo či z gastronomických věd.

San Sebastian ovšem neláká jen mlsouny – přitahuje také surfaře či obdivovatele secesní architektury. Na přelomu 19. a 20. století prošlo město rozsáhlou rekonstrukcí ve zmíněném dekorativním slohu, takže i pouhé bloumání ulicemi skýtá úžasný zážitek. Původně rybářská vesnice se navíc na počátku 20. století vyšvihla mezi přední evropská lázeňská střediska, a za rekreací tam jezdili dokonce i členové španělské královské rodiny.

Krásy noční pláže

Tři rozlehlé písečné pláže v srdci města a socha Ježíše Krista na kopci Monte Urgull dělají ze San Sebastianu pomyslné evropské Rio. Oproti třicetimetrovému Spasiteli v brazilské metropoli dorostl ovšem jeho baskický „bratr“ pouze do výšky dvanácti metrů. Kopce Monte Urgull a Monte Igueldo ohraničují malebnou zátoku La Concha (v překladu „škeble“): Lemují ji dvě nádherné městské pláže a mezi nimi stojí na pobřeží královský palác Miramar.

TIP: Nejdražší víno pochází ze Španělska: Je ze stoleté révy a dopované ozónem

Zatímco k soše Krista na Monte Urgull se dostanete jen pěšky podél hradeb pevnosti Castillo de la Mota, pod vrcholek Monte Igueldo vás doveze lanovka. Cesta z jednoho kopce na druhý podél obou pláží pak nabízí úžasný pohled na panoráma města ve dne i v noci, kdy se světlo pouličních lamp odráží na mořské hladině.