Co bylo největší vášní Adolfa Hitlera? Literární všehochuť

Pravda to být může. Četl skutečně neuvěřitelné množství titulů, i když často nahodile a bez nějakého pečlivějšího výběru. První kniha, kterou si koupil roku 1915 za čtyři marky pojednávala o kulturních pokladech Berlína a napsal ji umělecký kritik Max Osborn. Vracel se k ní až do své smrti! Když ostatní vojáci na frontě první světové války utráceli peníze za ženy, alkohol a cigarety, Hitler si v koutku listoval průvodcem po krásách města, které si už tehdy vysnil za hlavní město Německa.

Vědět o všem!

Hitler měl své knihy různě uložené v Berlíně, v Berchtesgadenu i v mnichovském bytě a ve zdejším Hnědém domě, tedy sídle nacistické strany. Po roce 1933 už čas na knihy ztrácel, o to víc se však rozrůstala jeho knihovna. Roku 1942 čítala sbírka kolem 16 300 kusů! Byla stejně zvláštní, jako její vlastník. Podle poválečných záznamů a tehdejších soupisů víme, že obsahovala nejen knihy, které si sám koupil, ale také tituly, které dostával od přátel a fanoušků a dále povinné výtisky, které mu náležely „ze zákona“, protože vůdce by přece měl vědět, co se v jeho Říši píše. On sám však nečetl proto, aby získal nové názory. Pouze aby se utvrdil v tom, co už věděl a čemu se rozhodl věřit… Proto četl knihy od konce, aby zjistil, zda souhlasí s autorovými závěry! Jen pokud se mu hodily do krámu, odhodlal se vůbec začít číst zbytek. 

Co ale četl vůdce v nejintimnějších chvílích? Dobrodružné knihy pro mládež! Miloval Karla Maye a přečetl jeho kompletní dílo! Už jako malý kluk a dospívající mladík hltal cestopisy a zejména knihy slavného švédského cestovatele Svena Hedina. Naprosto ho obdivoval, a když se dostal k moci, využil své slávy k tomu, aby se s oblíbeným spisovatelem seznámil. Vůdce k němu měl velice osobní vztah a sám jej prosil o nová vydání jeho cestopisů. K této části své knihovničky se vracel po celý svůj život. Na Karla Maye nikdy nezanevřel! Některé ohmatané svazky měl u postele až do posledních chvil, ještě i v berlínském bunkru!