Harari: Africká Mekka se stala druhým domovem prokletého básníka
Etiopie by pojala území čtrnácti Českých republik. Nejmenší z tamních devíti svazových států, Harari, neodpovídá s 334 čtverečními kilometry ani procentu rozlohy africké země. Jeho metropole však získala místo na seznamu UNESCO
Hararská vlajka nese bohatou symboliku: Pruhy v bílé, červené a zelené barvě odkazují k míru, respektive k boji za nezávislost a zemědělským kořenům místních obyvatel. Na křídlech holubice v centrálním erbu se houpou misky vah jako znak spravedlnosti a rovnosti, držící stráž nad opevněným městem. Erb obklopuje schematické znázornění kávové a obilné ratolesti a ozubeného kola, jež má představovat technologický pokrok.
Současná podoba hranic představuje smutné dědictví pět století staré éry, kdy se v oblasti rozkládal několikanásobně větší státní útvar (viz Stručné dějiny). Dnešní Harari prosperitu někdejší mocnosti ani zdaleka nepřipomíná. Překlad jeho oficiálního názvu sice zní „stát lidu Harari“, ovšem naprostá většina příslušníků zmíněného etnika ve své domovině nežije. Zhruba dvacet tisíc posledních mluvčích jazyka harari obývá převážně etiopskou metropoli Addis Abebu, kam byli nuceně odsunuti během etnických čistek ve 40. letech.
Od karavan k Rimbaudovi
Uprostřed pouště a savan se ovšem stále ukrývá poklad nevyčíslitelné historické hodnoty – starobylé opevněné město Harar Jugol, zapsané na seznam světového dědictví UNESCO, coby jedna z devíti etiopských památek pyšnících se tímtéž titulem. Místní mu s hrdostí a velice trefně říkají „africká Mekka“: Nachází se tam totiž osm desítek mešit a více než sto svatyní.
Základy pevnosti se datují do 13.–16. století, nicméně za rok jejího založení se považuje už letopočet 1007. Opevněné město v minulosti tvořilo obchodní křižovatku. Karavany velbloudů naložené zbožím odtud putovaly na Arabský poloostrov a opačným směrem se naopak šířil vliv islámu, takže uprostřed černého kontinentu vzniklo jedno z jeho center.
TIP: Život v zemi bez vody: Kdy přijdou do vyprahlé Etiopie lepší zítřky?
Ani dnes lidské hemžení mezi místními zdmi neutichá, ačkoliv současní návštěvníci pocházejí spíš z řad turistů. K největším lákadlům pro zahraniční hosty patří dům, kde při svém etiopském pobytu žil slavný „prokletý“ básník Arthur Rimbaud.
Básníkova stopa
V letech 1880–1891 žil v Hararu jeho zřejmě nejznámější obyvatel, francouzský básník Arthur Rimbaud. Přicestoval jako šestadvacetiletý obchodník a údajně si africké prostředí zamiloval natolik, že dokonce bezvadně ovládl tři místní jazyky a konvertoval k islámu. V roce 2000 nechala francouzská vláda jeho dům renovovat a proměnit v muzeum. Návštěvníci si tak mohou prohlédnout nejen umělcovu ložnici, ale i jeho vlastnoručně pořízené fotografie. Snímek muže sedícího mezi keramickými nádobami je nejspíš úplně první fotografií Hararu.
Stručné dějiny
Nejstarší osídlení lokality se podle archeologických nálezů datuje přinejmenším sedm tisíc let do minulosti. Původními obyvateli regionu se stali zřejmě příslušníci kmene Harla, z nichž se postupně vyvinulo hararské etnikum. V 10. století pronikl na území současné Etiopie islám a oblast se dostala do sféry arabského vlivu. Její význam na mapě známého světa rychle rostl a po nějakou dobu šlo o místo s nejvyšší koncentrací zemědělských osad v Africe, vydávající dokonce vlastní měnu.
Srdce obchodu
Nejdůležitější místo Harari tvořila od nepaměti stejnojmenná metropole, založená počátkem 11. století, tehdy ještě jako neopevněná. Za její „otce“ se považují Arabové, jimž dlouho sloužila coby obchodní středisko. Hradby Hararu vyrostly až v 16. století, kdy emír Abu Bakr ibn Muhammad zakázal vstup cizincům, zejména křesťanům a lidem z okolních etiopských kmenů. Paradoxně tím podnítil zlatý věk Hararu, který následně ještě znásobil vlastní vliv jako centrum šíření islámu dál do Afriky a získal základy své současné podoby.
Pod křídly Etiopie
Jeho význam však upadal poté, co se do popředí zájmu evropských kolonizátorů dostaly okolní regiony – zejména když Francouzi spojili roku 1874 Addis Abebu s Džibuti novou železnicí. Harari si udrželo nezávislost ještě o rok déle, posléze krátce spadalo pod Egypt a od roku 1887 náleží Etiopii. Před čtvrt stoletím získalo status jednoho z jejích svazových států a město Harar se v roce 2006 zařadilo na seznam UNESCO.
Lidé
Obyvatelstvo
Počet obyv.: 246 000; očekávaná doba dožití: 66,4 roku; prům. počet dětí: 3,8 na ženu; věková struktura: 45 % obyv. do 19 let, 3,3 % obyv. nad 65 let; městské obyv.: Harar má 150 000 obyv.; náboženství: 69 % islám, 27 % etiopské ortodoxní; oficiální jazyk: amharština (úřední) a další místní jazyky; obyv. pod hranicí chudoby: 7,1 %; gramotnost: 52 %.
Politika
Státní zřízení: svazový stát Etiopie; guvernér: Ordin Bedri; volby do etiopského parlamentu: jednou za pět let.
Ekonomika
HDP na hlavu: 768 dolarů, podle odhadu z roku 2018 (ČR – 39 740 dolarů); měna: etiopský birr, s kurzem 1 : 0,70 Kč.
Geografie
Rozloha: 334 km², asi jako Malta; charakter území: leží na náhorní plošině, pouštní krajinu charakterizují horské hřebeny rozdělené hlubokými roklemi a řekami; podnebí: tropické monzunové, vzhledem k nadmořské výšce chladnější než průměr pro danou oblast, od února do června období sucha; min. noční / max. denní teploty (°C) v Hararu: leden–březen 20/26, duben–červen 14/26, červenec–září 19/27, říjen–prosinec 21/29; nejvyšší bod: Kundudo, 2 965 m n. m.