Habsburský Leonardo: Kariéra malíře Giuseppa Arcimbolda
Když opustil rodnou Itálii a vydal se na sever do služeb habsburského domu, začala jeho umělecká dráha prudce stoupat
Z počátku nejevila tvorba tohoto umělce žádné znaky výjimečnosti. Maloval tak jako mnoho jiných. Jeho portréty byly dobře provedené, ale formálně ani obsahově nevykazovaly žádnou odlišnost od děl jeho současníků a byly zcela konvenční. Až v roce 1563 použil princip, který jej následně proslavil. Při stavbě obrazu užil objektů z živé přírody a vytvořil z nich portrét.
Od konvence k jedinečnosti
Výběr jednotlivých komponent přitom nebyl náhodný, ale dával určitý smysl a celek vytvářel alegorii. Vznikla série čtyř obrazů známá jako Čtyři roční doby. Jaro, léto, podzim, zima byly představeny jako lidské busty podané v profilu. Jejich těla i tváře však byly složeny z plodů, květů, stromů a jiné vegetace. Jaro je například poskládáno z rozličných květů, přičemž jich v tomto obraze bylo napočítáno na osmdesát druhů. Léto, oblečené v obilném šatu, je zase tvořeno dozrálými ovocnými plody a zeleninou.
Giuseppe Arcimboldo ale nebyl vynálezcem metody tohoto zobrazování, pouze ji převzal, zdokonalil a proslavil. Tento princip se objevil již na jednom majolikovém talíři z roku 1536, známém jako Testa di cazzi. Arcimboldo však metodu ve svých dílech bohatě rozvinul. Užíval k tomu nejen plody rostlinné říše, ale také různé předměty jako hrnce, nářadí, knihy, svitky a podobně. Získal si tím velkou oblibu a již za svého života byla jeho díla často kopírována.
Poslední obraz pro císaře
Rudolf II. si Arcimbolda velmi cenil, především pro jeho odlišnost od ostatních umělců. Byl všestranný člověk, jehož um, který tak bravurně demonstroval v portrétním umění, se neomezoval pouze na malířství. Byl renesančním člověkem v pravém slova smyslu. Staral se o návrhy dekorací na různé slavnosti, turnaje nebo procesí, nakupoval umělecká díla a pro císaře vytvářel návrhy a později i budoval vodní stavby. Jeho odchodem na odpočinek do Milána ale vztah k Rudolfovi II. neskončil. Arcimboldo udržoval s císařem písemný styk a nadále mu radil s nákupy uměleckých děl. Pár let před svou smrtí pak namaloval poslední Rudolfovu podobiznu známou jako Rudolf II. – Vertumnus, při níž využil své oblíbené metody komponování z rostlinných objektů.