Fosilie pterosaura odhalila gigantickou lalokoploutvou rybu
Náhodou objevená lalokoploutvá ryba z období křídy byla velká jako žralok bílý
Paleontolog David Martilla z britské University of Portsmouth dostal zajímavý úkol. V soukromé sbírce fosilií v Londýně měl prozkoumat velkou kost u jedné fosilie pterosaura. Její majitel se domníval, že by mohlo jít o lebku pterosaura. Martill ho ale zklamal, protože šlo o něco úplně jiného. Paleontologové naopak zajásali, protože se z velké kosti vyklubalo něco nečekaného.
Šlo o pozůstatky unikátního orgánu lalokoploutvých ryb, který je naplněný tukem (anglicky vestigial lung) a odpovídá plynovému měchýři kostnatých ryb. Podle velikosti objeveného orgánu vědci odhadují, že šlo o gigantickou, a vlastně doposud největší známou lalokoploutvou rybu, jejíž velikost se blížila 6 metrům, tedy zhruba velikosti žraloka bílého. Dnešní lalokoploutvé ryby, tedy latimerie, přitom dosahují délky do 2 metrů.
TIP: Jurské „piraně“ z Německa jsou nejstarší známé masožravé ryby
Fosilie rekordně velké lalokoploutvé ryby pochází z fosfátových vrstev v Maroku a je první fosilií této skupiny. Žila před 66 miliony let, tedy na samotném konci křídy, těsně před zkázou křídového světa po dopadu meteoritu v Chicxulubu. Vzhledem ke svému stáří jde o nejmladší známou fosilii lalokoploutvé ryby vůbec. Pak následuje 66 milionů let fosilního záznamu bez těchto ryb, i když ve skutečnosti dva druhy latimerií stále ještě žijí, u pobřeží jižní Afriky a v Indonésii.
Živoucí fosilie
Latimérie podivná (Latimeria chalumnae) patří mezi lalokoploutvé ryby, ze kterých v období pozdního devonu – asi před 370 miliony let – vznikli první suchozemští čtvernožci. Jde tedy o zástupce skupiny, která dala v dávných prvohorách vzniknout i našim plazím a posléze savčím předkům. Jde o jediný známý rod, který ve dvou dnes rozeznaných druzích reprezentuje tuto vývojově nesmírně starobylou skupinu vodních obratlovců.
