Fidži: Nekonečný boj s přistěhovalci

Před více než 130 lety začali na Fidži přijíždět indičtí námezdní dělníci. Přivezli si nejen několikatisícileté indické dědictví obchodu a řemeslných dovedností, ale určitě i něco z organizačních dovedností britské koloniální správy. Není proto divu, že během prvních desetiletí minulého století zcela ovládli fidžijský obchod a dopravu. Rajská nedotčenost ostrovů navíc lákala další indické přistěhovalce, takže zhruba ve druhé polovině 20. století početně přečíslili rodilé Melanésany.

Rovní proti rovnějším

Domorodí Fidžijci tradičně ovládají armádu a státní službu, což jim nad Indy dávalo velkou moc. Navíc Melanésané vlastní naprostou většinu půdy. Indům je vlastnictví pozemků odepřeno, mohou si je pouze pronajmout. V posledních 20 letech prodělalo Fidži čtyři státní převraty. Napětí eskalovalo a prvního vrcholu dosáhlo roku 1987 po volebním vítězství Indy ovládané strany FLP. Následovaly dva navazující puče posilující práva domorodých Fidžijců.

Když FLP vyhrála další volby v roce 1999, následoval třetí vojenský převrat. Díky němu se k moci dostala etnickými Fidžijci podporovaná strana SDL, jež si udržela moc i po volbách v roce 2001. V této době došlo k hromadnému úprku Indů z Fidži.

Zobrazit na mapě Googlu

Demokracie v nedohlednu

Zlom mohly přinést volby v květnu 2006. Velmi těsně v nich vyhrála fidžijská SDL, jejíž předseda Laisenia Qarase nabídl indické FLP podíl při sestavování kabinetu. Indové přijali, ale jejich přítomnost ve vládě se opět nelíbila armádě. Vrchní velitel Voreqe (Frank) Bainimarama už po pár měsících začal vyzývat vládu k rezignaci a hrozil státním převratem, jenž skutečně spustil v prosinci 2006. Bainamarama rozpustil vládu, převzal prezidentské pravomoci a později se nechal jmenovat prozatímním premiérem, jímž je dodnes.

Je veřejným tajemstvím, že na Fidži jsou porušována lidská práva, ke slovu se dostala cenzura a nežádoucí zahraniční novináři jsou deportováni. Mezinárodní společenství vyvíjí na diktátora tlak a donutilo jej ke slibu, že nové volby se uskuteční nejpozději do konce roku 2009. Uzurpátor slib nedodržel a nechal se slyšet, že nové volby lze zorganizovat za pět až deset let.

Bojovní potomci dávných válečníků

Už při prvních setkáních s Evropany si Fidžijci získali pověst zuřivých a nemilosrdných válečníků, z nichž měli obrovský respekt například obyvatelé Tonga. Dodnes je fidžijská armáda vzhledem k velikosti své země neúměrně veliká a mnoho zdejších vojáků slouží v mírových misích OSN, například v Iráku.

Armáda je klíčem ke všemu a zatím je diktátorovi věrná. Pokud by ale například OSN rozhodla, že Fidžijce stáhne ze svých misí, znamenalo by to velký zásah do životní úrovně mnoha z nich. OSN ovšem zatím nehodlá podnikat riskantní experiment a Bainamarama si na Fidži dělá vše výhradně podle svého. Těžko říct, jak moc uklidňuje místní obyvatele vědomí, že i podle zpráv zahraničních pozorovatelů jsou lidská práva na Fidži v rámci jihopacifického standardu stále poměrně přijatelná.