Fernando de Noronha a Rocas: Ostře sledovaný ráj
Souostroví Fernando de Noronha a atol Rocas lze bez nadsázky označit za mořský ráj. Tamní vody nabízejí extrémně vhodné podmínky pro život tuňáků, žraloků, ale i želv a mořských savců. Sídlí zde rovněž nejpočetnější kolonie mořských ptáků v jižním Atlantiku
Souostroví Fernando de Noronha ležící asi 350 km od brazilského pobřeží tvoří 21 ostrovů a ostrůvků o celkové rozloze 26 km². Jedná se v podstatě o vrcholy sopečného pohoří, jež nebyly nikdy spojeny s pevninou. Omývají je mořské proudy z Afriky, a zdejší voda je tudíž teplá a nebývale průzračná – s viditelností až do hloubky 50 m. Nedaleký Rocas zase představuje jediný atol v jižním Atlantiku a jeho rozloha činí pouhých 0,36 km². Při odlivu pak nastává neobyčejná podívaná – v mělkých lagunách se prohánějí mořské ryby jako v podivuhodném přírodním akváriu.
Mizející prales
Zcela zásadní roli však oblast hraje, pokud jde o ochranu biologické rozmanitosti a ohrožených druhů v jižním Atlantiku. V hledáčku se nacházejí zejména mořské želvy, především kriticky ohrožená kareta pravá. Řada živočišných a rostlinných endemitů, včetně mnoha dosud nepopsaných druhů a rodů sinic, pak žije v tzv. Atlantském lese. Zmíněný deštný prales podél jihoamerického pobřeží Atlantiku přitom původně pokrýval plochu 1,2 milionu kilometrů čtverečních, zatímco dnes z něj zbývá necelých 100 000 km².
Sen každého potápěče
Vědci ve zmíněném mořském ráji dosud popsali zhruba 400 druhů cévnatých rostlin. Vhodné podmínky k životu tu našly rovněž tzv. mangrove – společenstva ohrožených a chráněných stromů rostoucích v deltách řek, kde se sladká voda mísí se slanou. Jedná se přitom o jediná mangrove v jižním Atlantiku.
Díky zcela mimořádné podmořské krajině se o ostrovech Fernando de Noronha a Rocas zmiňují snad všechny příručky o potápění, přičemž je označují jako jednu z nejlepších světových destinací, chcete-li se věnovat tomuto sportu. Kvůli křehké ekologické rovnováze se však musí počet návštěvníků oblasti striktně omezovat.