Fakta o misi Juno: Miliarda dolarů, miliardy kilometrů i nejrychlejší sonda v dějinách
Největší vesmírná událost roku právě vrcholí – sonda Juno dnes vstoupila na oběžnou dráhu Jupitera. Seznamte se s klíčovými fakty její mise
Sonda Juno musela na své bezmála pětileté cestě k Jupiteru překonat přes 716 milionů kilometrů. Ve skutečnosti ale urazila mnohem větší vzdálenost. Při vstupu na oběžnou dráhu bude mít na svém „tachometru“ 2,8 miliardy kilometrů. Do konce své mise sonda urazí přes 3,39 miliardy kilometrů.
Nejrychlejší sonda v dějinách
Díky obří gravitaci se sonda pohybuje závratnou rychlostí. Těsně před zažehnutím svých brzdících trysek, bude Juno nejrychleji se pohybující sondou jakou lidstvo kdy vyrobilo. Její rychlost bude v tomto okamžiku dosahovat 260 tisíc kilometrů za hodinu. 35 minut trvající zážeh brzdných trysek ji zpomalí na rychlost okolo 210 tisíc kilometrů za hodinu.
Zážeh je klíčový pro zachycení sondy na oběžné dráze Jupitera. Při startu nesla Juno 1 232 kilogramů paliva (810 kg hydrazinu a 422 kg okysličovadla), během svého brzdného manévru spotřebuje přibližně třetinu původní porce (241 kg hydrazinu a 206 kg okysličovadla).
Energie z 18 698 solárních článků
Energii sonda získává ze tří solárních panelů složených z 18 698 článků. Panely mají rozpětí téměř 20 metrů, každý z nich měří na délku 9 metrů a je 265 centimetrů široký. Žádná sonda nikdy nevyužívala sluneční energii v takové vzdálenosti od naší hvězdy. Je to dáno technologickým pokrokem při vývoji solárních panelů, které jsou nyní o mnohem účinnější než dříve. V našich podmínkách by solární panely, kterými disponuje Juno, generovaly okolo 14 kW, u Jupitera to bude jen okolo 400 W.
Jupiter má extrémně silné magnetické pole, sonda Juno má proto veškerou citlivou elektroniku uloženou ve speciálním 180 kilogramů vážícím ochranném pouzdře z titanu. Toto pouzdro dokáže snížit úroveň radiace přibližně osmsetkrát.
Spojení se sondou bude zajišťovat sestava obřích antén ze systému Deep Space Network – tři střediska jsou rovnoměrně rozložena na Zemi, aby poskytovala neustálé spojení. Signál bude mimořádně slabý – jeho intenzita bude ve srovnání s běžným mobilním signálem asi tisíckrát slabší. Bude také slabší než signál, který vysílala sonda New Horizons během svého průletu kolem Pluta.
