Eliška Pomořanská: Královna, která lámala meče
Mladá Eliška byla přívalem energie, kterou okouzlila také svého stárnoucího manžela Karla IV.
Při Karlově čtvrtém sňatku hrály stěžejní roli politické a diplomatické okolnosti. Sňatkem s vnučkou polského krále se Karlovi daří narušit opozici. K ní dosud patřil právě polský král. Karel tedy znovu úspěšně čelí nepřátelům bez krveprolití. Místo řinčení zbraní se opět rozezní svatební zvony.
Temperamentní manželka
Státnický kalkul se ovšem velmi rychle mění ve vřelý cit. Eliška je urostlá, silná a nespoutaná žena, která přináší na český královský dvůr nevídanou energii. Mezi poddanými se vzápětí rozšíří zkazky o její nebývalé síle. I Karel se dobře baví kousky své ženy a vyzývá ji, aby je předváděla hostům.Eliška tak na požádání ohýbá podkovy, láme meče a roluje cínové talíře. Doslova kypí zdravím a podle všeho i temperamentem v manželském loži. Mladá královna postupně porodí šest dětí. Dvě z nich umírají brzy po narození, ale Anna se později stane anglickou královnou. A syna Zikmunda čeká uherský, český a také císařský trůn.
TIP: Sňatková politika Otce vlasti: Smírčí role Elišky Pomořanské
Eliška Karla miluje. Když král v roce 1371 těžce onemocní, vykoná jeho žena pěší pouť z Karlštejna do katedrály svatého Víta a modlí se za jeho uzdravení. Jediným stínem jejich harmonického manželství je Karlův vztah k následníkovi trůnu Václavovi. Král ho upřednostňuje před dětmi, které zplodil s Eliškou. Karel IV. umírá v roce 1378. Eliška ho přežije o patnáct let. Po smrti svého manžela vede vleklé spory s Václavem a snaží se prosazovat zájmy svých vlastních dětí. Nakonec se stahuje do ústraní. Umírá v roce 1393 v Hradci Královém. Je pochována v katedrále svatého Víta po boku Karla IV.
