Druhá polovina března: Přichází jarní rovnodennost a přechod na letní čas
Zkracující se březnové noci nejsou pro pozorování oblohy zrovna požehnáním, i tak ale nabídne druhá polovina března zajímavou podívanou
Během března je na večerní obloze možné dosud spatřit výrazná zimní souhvězdí s jasnými astronavigačními hvězdami a celou řadu zajímavých vzdálených objektů. Nad východem až jihovýchodem se ale již objevují i jarní souhvězdí.
Nad jižním a později i jihozápadním obzorem nalezneme výrazná souhvězdí a jasné hvězdy zimní oblohy pozvolna se přesouvající k západnímu obzoru. Souhvězdí jarní oblohy postupně vychází nad východním obzorem již v průběhu večera a během noci postupně kulminují nad jihem.
Po stopách planet
Z výrazných planet, viditelných pouhým okem, bude na večerní obloze v březnu dominovat pouze Jupiter. Zvečera je nad západním obzorem přítomný ještě Uran. Na planety Mars a Saturn si musíme počkat po půlnoci, kdy se objeví nízko nad jihovýchodním obzorem.
Ve středu 16. 3. ve večerních hodinách se Měsíc přiblíží k jasnější hvězdě γ Gem v souhvězdí Blíženců. Po půlnoci stejného dne pak dojde ke konjunkci Marsu a jasné hvězdy Acrab ze souhvězdí Štíra. V sobotu 19. 3. ve večerních hodinách se dorůstající Měsíc bude nacházet poblíž jasné astronavigační hvězdy α Leo (Regulus) v souhvězdí Lva. Při největším přiblížení kolem 20 hod. budou od sebe vzdáleny 3°.
V noci z 21. na 22. března bude viditelná konjunkce Měsíce a Jupitera. K největšímu přiblížení dojde až k ránu kolem čtvrté hodiny nad západním obzorem, kdy oba objekty bude od sebe dělit jen 2,8°.
Zajímavé seskupení bude možné sledovat v úterý 29. 3. asi dvě hodiny po půlnoci až do rána. Nad jihovýchodním obzorem uvidíme postupně vycházet Měsíc ve fázi před poslední čtvrtí a vzápětí planetu Mars. Za dalších asi 45 minut vyjde Saturn a během asi 5 minut i načervenalá astronavigační hvězda Antares ze souhvězdí Štíra. Nepravidelný čtyřúhelník bude nejvýše nad jižním obzorem v ranních hodinách. Seskupení těchto těles je pozorovatelné i 28. 3. a 30. 3., jen konfigurace bude jiná.
Přichází astronomické jaro a letní čas
Jarní rovnodennost letos připadá na nedělní ráno 20. 3. Nastane v 5:30 SEČ. V tento den se Slunce pohybující se po ekliptice dostane do jarního bodu a bude tedy přímo nad rovníkem. V neděli 27. 3. dojde k přechodu středoevropského času SEČ na čas středoevropský letní SELČ. Ve 2:00 SEČ se posunou rafičky hodinek o 1 hodinu dopředu (tj. na 3:00 SELČ).
Východy a západy Slunce
Datum | Východ | Západ |
15. března | 6 h 02 min | 17 h 49 min |
31. března | 6 h 28 min | 19 h 14 min |
Dne 20. března v 5:30 SEČ vstupuje Slunce do znamení Berana; nastává jarní rovnodennost, začíná astronomické jaro
Fáze, východy a západy Měsíce
Fáze | Datum | Východ | Západ |
první čtvrt | 15. března | 10 h 09 min | 00 h 40 min |
úplněk | 23. března | 18 h 10 min | 5 h 46 min |
poslední čtvrt | 31. března | 1 h 57 min | 11 h 13 min |
Planety
Merkur: nepozorovatelný
Venuše: nepozorovatelná
Mars: viditelný ve druhé polovině noci
Jupiter: viditelný po celou noc
Saturn: viditelný ve druhé polovině noci
Uran: viditelný na počátku měsíce večer nízko nad západem
Neptun: nepozorovatelný
Úkazy na nebi
- 17. března – setkání Měsíce a hvězdy Pollux ze souhvězdí Blíženců na noční obloze
- 20. března – setkání Měsíce a hvězdy Regulus ze souhvězdí Lva na noční obloze
- 21. března – setkání Měsíce a Jupitera na noční obloze
- 23. března – polostínové zatmění Měsíce (z území ČR nepozorovatelné)
- 24. března – setkání Měsíce a hvězdy Spica ze souhvězdí Panny na noční obloze
- 28. až 30. března – setkání Měsíce, Marsu, Saturnu a hvězdy Antares ze souhvězdí Štíra na ranní obloze nad jihem
Všechny časové údaje jsou vztaženy k 50. rovnoběžce a středoevropskému poledníku a jsou uvedeny ve středoevropském letním čase (SELČ). Okamžiky východu či západu nebeských těles však nezávisí pouze na zeměpisných souřadnicích pozorovatele, ale také na úhlové výšce a členitosti obzoru.
Seriál pozorování oblohy vzniká ve spolupráci s Hvězdárnou a planetáriem Brno