Drogy, sebevraždy a alkohol: Proč v USA klesá délka života
Podle čerstvého výzkumu potřetí za sebou v USA klesla očekávaná délka dožití. Hlavní příčiny vidí vědci v drogách, sebevraždách a nemocech jater.
Přestože Spojené státy vynakládají na zdravotní péči nejvíc ze všech států světa, podle statistik tam očekávaná délka dožití klesá, a to zejména ve skupině lidí od 25 do 64 let. Podle údajů z roku 2017 umírá stále více Američanů právě v tomto věku.
Podle deníku The Washington Post je tento trend v prudkém kontrastu vůči všem ostatním vyspělým zemím světa, kde se očekávaná délka dožití neustále zvyšuje. Problém se týká celé americké populace napříč etnickými, sexuálními, náboženskými nebo rasovými skupinami. Nejvíce se od roku 2010 do roku 2017 zhoršil výhled skupiny Američanů ve věku 25 až 34 let.
„Děje se něco špatného“
„Očekávali bychom, že úmrtnost bude klesat, jako v ostatních zemích,“ uvedl hlavní autor výzkumu Steven H. Woolf. „Ale fakt, že toto číslo roste, nám říká, že se děje něco špatného.“
Úmrtnost na 100 tisíc osob se v USA mezi lidmi v pracovním věku zvýšila v období 2010 až 2017 o 6 procent (ze 328,5 úmrtí na 100 tisíc obyvatel na 348,2 úmrtí na 100 tisíc obyvatel). Vyšší úmrtnost je u mužů, ženy ale zase umírají častěji na nemoci a problémy, které byly dříve rozšířené především mezi muži. Typickými příklady jsou sebevraždy a nemoci jater spojené s nadměrnou konzumací alkoholu. Úmrtnost ve středním věku začala růst mezi bělochy roku 2010, u latinsko-americké populace roku 2011 a u afroamerické roku 2014.
Dalším alarmujícím zjištěním je, že mezi roky 1999 a 2017 se u žen ve středním věku zvýšilo riziko předávkování drogami o 486 procent. U stejné kategorie mužů došlo k nárůstu o 351 procent.
Hlavní příčina je neznámá
Podle Stevena Woolfa se zatím nepodařilo identifikovat jedinou příčinu všech těchto problémů. „Něco z toho připadá na obezitu, něco na závislost na drogách a něco může být i vlivem toho, že lidi dnes rozptylují mobilní telefony,“ míní profesor. Jasné ale podle něj z dat je, že „příčiny jsou systémové a musí mít nějaké kořeny, které jsou příčinou horšího zdravotního stavu napříč tolika rovinami u pracujících dospělých.“
Profesorka Ellen Mearová z Dartmouth Institute for Health Policy and Clinical Practice vidí jednu z hlavních příčin ve stresu: „Lidé se cítí hůř a víc se bojí o svoji budoucnost, což je vede k tomu, že více dělají destruktivní a nezdravé věci.“
TIP: Víme, na co zemřete: 5 nejčastějších příčin smrti podle WHO
Mezi roky 1959 a 2014 očekávaná délka dožití rostla a stoupla z 69,9 roku na 78,9 roku. Tento pokrok byl hnán vpřed především lepší léčbou zranění a snižováním úmrtnosti na rakovinu. Roku 2011 se ale hodnota přestala zvyšovat a od roku 2014 klesá. V roce 2017 se průměrný Američan dožil 78,6 roku.
První signály o změně se objevily už na konci dvacátého století. Od roku 1998 se růst délky dožití v USA začal vůči zbytku vyspělých zemí zpomalovat a postupně docházelo k čím dál větším rozdílům. Američtí experti se obávají, že by se tyto změny mohly v budoucnu ještě více zhoršovat, a vybízejí politiky i veřejnost k urychlené akci.
