Dravci nad kořistí: Krátký proces s Valdštejnovým majetkem
Valdštejnovo tělo ještě ani nestačilo vychladnout, když na místo vraždy přispěchali plukovník Butler a major Leslie. Neprodleně zajistili válečnou pokladnu i další movitý majetek
Mrtvolu Albrechta z Valdštejna nechali vrahové zatím odnést do chebského hradu. Tam byla položena vedle ostatků Trčky, Kinského, Ilowa a Niemanna. Walter Butler pak hned napsal novému vrchnímu veliteli císařské armády Matyáši Gallasovi zprávu o zabití zrádců se žádostí o instrukce. Především se dotazoval, zda může ze zadržené hotovosti dát finanční odměnu dragounům, kteří se podíleli na masakru.
Kořist k rozdělení
S Gallasovým souhlasem bylo vyplaceno 2 000 tolarů majoru Geraldinovi, po 1 000 tolarech kapitánům MacDanielovi a Deverouxovi a po 500 tolarech účastníkům vražd z řad prostých vojáků. Šlo o vůbec první odměny za likvidaci frýdlantského vévody a jeho spojenců. S těmi dalšími se ale nemohly ani zdaleka měřit. Představovaly totiž pouhou almužnu ve srovnání s dary, kterými císař pamatoval na organizátory protivaldštejnského spiknutí. Předpokladem velkorysých projevů panovníkova vděku bylo zabavení majetku povražděných mužů.
V Českém království se proto rozeběhla nová vlna konfiskací. Zabírání statků Albrechta z Valdštejna začalo dokonce už krátce před událostmi v Chebu. Podmaršálek Arnošt Roland Suys iniciativně vyslal v předstihu na Frýdlantské vévodství plukovníka Adolfa hraběte z Puchheimu s pověřením zajistit majetek sesazeného generalissima. Neuběhlo ani čtrnáct dní od smrti vévody a jeho mužů, a vídeňský dvůr začal z konfiskátů odměňovat císařovy věrné. Celková hodnota zabaveného majetku byla závratná: odpovídala přibližně patnácti milionům zlatých.