Dostane tě straka: Osud polského knížete předpověděla cikánka z Čech
Proroctvím lidstvo naslouchá od nepaměti. V příbězích se s nimi často pojí předčasný výsměch, který však člověku, jemuž jsou osudná, pranic nepomůže. Platí to i o věštbě české cikánky, jež předznamenala tragický konec jednoho ze slavných Napoleonových maršálů
Kyrysnický pluk č.1 Kaiser patřil k elitě rakouské kavalérie, protože šlo o císařův osobní pluk. V osmdesátých letech 18. století byl umístěn v Brandýse nad Labem a tehdy u něj sloužil mladý polský kníže Józef Poniatowski (1763–1813), člen vlivné polské magnátské rodiny a synovec tehdy vládnoucího polského krále Stanislava Augusta. Jeho matka byla česká šlechtična hraběnka Terezie Kinská.
V té době se Józef seznámil se vzdáleným příbuzným knížetem Karlem ze Schwarzenberka, o osm let mladším kamarádem ve zbrani. Oba bojovali koncem osmdesátých let ve válce proti Turkům. Při obléhání pevnosti Šabac roku 1788 polský kníže dokonce zachránil Schwarzenberkovi život. Nikdo tehdy netušil, že se z Karla Schwarzenberka stane po letech velký vojevůdce a vítěz nad Napoleonem.
Osudová straka
Kníže Poniatowski, zvaný též „krásný Pepi“, byl bravurní jezdec a právě v Brandýse měla být jeho jezdecká dovednost podrobena zkoušce. Ve skupině důstojníků vznikl spor a jeho výsledkem se stala sázka. Kníže Josef se vsadil, že přeplave řeku Labe na koni a v plné zbroji tam i zpět. Sázku vyhrál. Na břehu prý seděla cikánka, která Poniatowskému věštila: „Dnes ses stal pánem Labe, ale dostane tě straka.“ Přítomní důstojníci se této podivné věštbě jen pobaveně zasmáli.
Kníže Poniatowski se stal později jedním z velitelů polského vojska, které bojovalo pod generálem Kosciuszkem v povstání proti Rusům. Po jeho porážce a zániku polského státu nakonec kníže přešel do francouzských služeb, kde byl jmenován vrchním velitelem polských jednotek v Napoleonově Velké armádě. S nimi se mimo jiné jako velitel sboru zúčastnil i Napoleonova nešťastného tažení do Ruska. Velel také v bitvě národů u Lipska ve dnech 16. až 19. října 1813, kde byl raněn. Císař Napoleon ho 16. října přímo na bojišti povýšil na maršála Francie. Stal se tak jediným Polákem, který nesl tuto nejvyšší vojenskou hodnost.
TIP: Napoleonovy otazníky: Skutečně byl zapáleným vlastencem a dokonalým stratégem?
V závěru bitvy, kdy francouzská armáda ve zmatku prchala před vítěznými spojenci, čerstvě jmenovaný maršál utonul před branami Lipska v řece Elster. Elster je současně německým výrazem pro straku. A tak se u Lipska naplnila cikánčina věštba. Mimochodem, vítězem bitvy u Lipska se nestal nikdo jiný než maršál Karel ze Schwarzenberka, vrchní velitel spojených armád protinapoleonské koalice.
