Diplomatická revoluce: Kníže Kounic a změna aliancí (2.)
Prvním krokem bylo navázání diplomatických styků
Do Vídně dorazil francouzský vyjednavač Blondel a byl přijat neobyčejně laskavě. V polovině října roku 1750 nastoupil svou misi vyslanec markýz de Hautefort, zatímco rakouským vyslancem ve Francii byl z císařovnina rozhodnutí jmenován Kounic.
TIP: Přečtěte si, jak vznikla myšlenka na změnu aliancí
Kounicova pařížská mise
Dne 27. září 1750 opustil Vídeň a začátkem listopadu byl přijat králem Ludvíkem XV. na zámku Fontainebleau, kde právě francouzský panovník pobýval i se svým dvorem. Kounic nezahálel. Od prvního okamžiku navazoval kontakty s vlivnými osobnostmi dvora, aby je získal pro budoucí alianci. V mnoha případech bylo třeba překonávat tradiční averzi k Habsburkům, ale u jiných nacházel pochopení. Samotného Ludvíka musel přemlouvat dlouho. Král sice Prusko zvlášť nemiloval a Fridricha II. považoval za nezodpovědného dobrodruha. Věděl také, že Rakušané připravují novou válku o Slezsko. Obával se války, nikoli z humánních pohnutek, ale protože byl nerozhodný a nepřál si velké změny. Lépe mu bylo v roli lva salonů a milovníka žen, ze které si nepřál být rušen. Ale byla to právě jeho milenka markýza de Pompadour, nejen krásná, ale také bystrá, inteligentnější než Ludvík, kdo spolu s protiruskou stranou u dvora hraběte Kounice podpořil. A tak Ludvík XV., tlačen ze všech stran a s vyhlídkou, že by mohl za odměnu nového spojenectví získat rakouské Nizozemí (přibližně území dnešní Belgie), pomalu ustoupil.
Smlouva tří spodniček
Pruského krále zpráva o tomto novém diplomatickém svazku silně zaskočila. Za vznik aliance vinil „ty tři děvky“, Marii Terezii a ruskou carevnu Alžbětu Petrovnu, ale i milenku krále Ludvíka, madame de Pompadour. Alianci označil za smlouvu tří spodniček. Musel se s tím však vyrovnat a brzy našel nového spojence v Anglii. Nová válka už teď byla neodvratná. Pruský král stál tváří v tvář spojenectví tří silných států a právem se cítil obklíčen. A tak v srpnu 1756 vtrhl Fridrich se svou dobře připravenou armádou do neutrálního Saska a rozpoutal tak sedmiletou válku (1756–1763). Z té se brzy stala první válka světová, protože se v ní nebojovalo jen v Evropě, ale na všech do té doby známých kontinentech, v severní Americe, v Indii, na Filipinách a v západní Africe. Rakousko-francouzská obranná aliance se v tom okamžiku proměnila ve válečnou.
