Další skvělý úspěch SpaceX: Raketa Falcon Heavy vynesla 24 satelitů
Nejsilnější nosná raketa současnosti opět prokázala své kvality a zvládla technicky velice obtížný noční start
Společnost SpaceX Elona Muska může slavit další významný úspěch. Ostře sledovaná nosná raketa Falcon Heavy, která je momentálně nejsilnější raketou světa, podnikla třetí úspěšný start. Tentokrát to bylo poprvé v noci, když raketa vzlétla v půl třetí místního času ze startovací rampy Launch Pad 39A Vesmírného střediska Johna F. Kennedyho na floridském mysu Canaveral.
Raketa Falcon Heavy vzlétla na misi STP-2, která je součástí kosmického programu amerického letectva Space Test Program. Dvě boční rakety prvního stupně se vzápětí úspěšně vrátily na přistávací plošiny v blízkosti místa startu na mysu Canaveral. Prostřední nosná raketa bohužel těsně minula svůj cíl, dronovou loď s přistávací plošinou „Of Course I Still Love You“, která se nacházela v Atlantickém oceánu, stovky kilometrů od pobřeží Floridy. Pro SpaceX to nebylo překvapení a v tomto případě víceméně počítali s nezdarem, protože se nosná raketa pohybovala vyšší rychlostí než obvykle. Naopak velikým úspěchem je první zachycení krytu nosné rakety speciální lodí.
Obtížný start se povedl
Obzvláště technicky komplikovaný let rakety Falcon Heavy, který stál Pentagon asi 165 milionů dolarů (asi 3 miliardy 700 milionů Kč), ale jinak skončil naprostým úspěchem. Raketa vynesla 24 satelitů na celkem tři různé zamýšlené oběžné dráhy, což vyžadovalo náročné manévrování druhého stupně.
TIP: Úspěch na tisíc procent: SpaceX slaví první komerční let rakety Falcon Heavy
Součástí mise STP-2 jsou například kosmická loď DSX, která bude zkoumat vliv kosmického záření na přístroje a materiály, satelit Orbital Test Bed (OTB) s unikátním experimentem Deep Space Atomic Clock, který testuje použití ultrapřesných hodin pro rádiovou navigaci ve vesmíru. Falcon Heavy vynesla i šestici malých satelitů programu COSMIC-2 pro výzkum atmosféry a kosmického počasí, solární plachetnici LighSail 2, která bude brázdit oběžnou dráhu Země ve výšce 720 kilometrů, a také demonstrační satelit GPIM, který otestuje použití nového chemického paliva pro kosmické lety.
