Co způsobilo retrográdní rotaci Uranu?
Dal by se velký sklon rotační osy Uranu vysvětlit vzájemným gravitačním působením s některým, případně některými z jeho dávných větších průvodců?
Jen dvě planety Sluneční soustavy, Venuše a Uran, mají tzv. retrográdní rotaci: Otáčejí se tedy kolem své osy v opačném smyslu, než krouží okolo Slunce. V případě druhé zmíněné je situace mírně nejednoznačná, neboť se její rotační osa oproti oběžné rovině sklání o 97°, a Uran tak spíš „válí sudy“.
Odborníci dlouho předpokládali, že by mohlo jít o důsledek jednoho či několika dávných masivních impaktů. Pro katastrofickou událost svědčilo i zcela nakloněné magnetické pole planety, jehož dipól je proti rotační ose vychýlený o 60°.
TIP: Panují i na Uranu s jeho sklonem rotační osy roční období?
Nedávná studie publikovaná v odborném časopisu Astronomy & Astrophysics ale přichází se zcela jiným modelem: Její autoři navrhují, že se rotační osa mohla sklonit kvůli postupnému přenosu momentu hybnosti v soustavě slapovými silami, pokud by docházelo k migraci velkého měsíce či možná několika satelitů, zachycených při průletu kolem planety. Podle výpočtů dokáže migrace poměrně snadno vychýlit rotační osu o 80°, a za uvedenou hranicí vede další působení slapových sil dokonce k jejímu chaotickému pohybu. Přetočení přes 90° je tudíž možné.
