Nejspíš to znamená, že jste se ocitli poblíž některého z ruských kosmodromů, snad přímo na Bajkonuru, a to právě při startu rakety do vesmíru. Tzv. Koroljovův kříž totiž nepředstavuje pojem z astronomie, nýbrž z kosmonautiky, a souvisí s poměrně specifickou konstrukcí ruských nosičů.
TIP: Utajený sovětský hrdina: Raketový konstruktér Sergej Koroljov
Drtivá většina sovětských i ruských raket vycházela a dodnes vychází z nosiče R-7, tzv. semjorky neboli sedmičky. Už její první exemplář tvořil centrální válcový stupeň, na jehož špici pak spočívala družice či pilotovaná loď. Zmíněný válec může být vícestupňový a po bocích se k němu do kříže připojují čtyři kuželovité bloky prvního stupně. Motory centrálního stupně i bočních bloků jsou vždy čtyři a při vzletu hoří všechny současně. Při pohledu zespoda tak startující raketa vypadá jako symetrický kříž, jenž vynikne zejména v okamžiku, kdy se postranní bloky po dohoření oddělují. Tento kříž přitom dodnes nese jméno konstruktéra rakety R-7 i mnoha dalších vesmírných nosičů, Sergeje Koroljova.
