Tycho Brahe pocházel z aristokratického rodu a v souladu s tradicí studoval nejprve filozofii a rétoriku, poté práva. Když roku 1565 zdědil velký majetek, mohl si dovolit věnovat se pouze astronomii. A aby měl v dané oblasti lepší možnosti práce, vystudoval ještě chemii. V dalších letech cestoval po Evropě, načež se ovšem talentovaného vědce rozhodl podpořit dánský král Frederik II. a nechal mu na ostrově Hven postavit hned dvě observatoře – Uranienborg a Stjerneborg. Tam pak Brahe strávil většinu svého profesního života.
Především systematik
Roku 1597 však nastoupil na trůn nový dánský král Christian IV., s nímž vedl učenec rozepře. Opustil proto rodnou zemi a opět cestoval po starém kontinentě. Ke konci života obdržel pozvání na dvůr císaře Rudolfa II. a později postavil novou observatoř v Benátkách na Jizerou. Není bez zajímavosti, že v posledních měsících astronomova života byl jeho asistentem neméně známý Johannes Kepler.
Brahe byl zejména vynikající pozorovatel a poslední z velikánů, kteří oblohu sledovali pouze očima, bez možnosti využít dalekohled. Přesto se jeho výsledky staly základem práce mnoha dalších, přičemž se je nepodařilo překonat ještě mnoho desítek let po objevu dalekohledu. Ani zmíněný přístroj totiž nemohl nahradit učencovy znalosti, ale předevšímvytrvalost a důslednost, s jakou svá pozorování a následné výpočty prováděl.
Tycho Brahe například velmi přesně změřil paralaxy komet, a dokázal tak, že stálice nepředstavují atmosférické úkazy, ale tělesa pohybující se daleko za oběžnou dráhou Měsíce. Slavný astronom rovněž exaktně proměřil a popsal polohy a trajektorie planet.
Nedosahoval však pouze úspěchů: jeho teorie o fungování Sluneční soustavy se ukázala jako mylná. Chtěl vytvořit koncept, který by překonal starou Ptolemaiovu představu, ale zároveň by nedráždil církev. Proto umístil do středu vesmíru Zemi, kolem níž obíhal pouze Měsíc se Sluncem, zatímco ostatní planety kroužily kolem naší hvězdy. Mimo jiné se věnoval také astrologii, kterou dnes ovšem nevnímáme jako vědu.
