Červnové nebe nabídne částečné zatmění Slunce i noční svítící oblaka
Největší červnovou událostí na obloze bude částečné zatmění Slunce, které nastane 10. června. Půjde o nejvýše položené sluneční zatmění, pozorovatelné z území Česka, až do roku 2179
Letošní červnovou oblohu opanuje úkaz, který nás v České republice míjel šest let. Tak dlouhá doba totiž uplynula od posledního zatmění Slunce, jež jsme mohli z našich končin zahlédnout. To nadcházející se odehraje 10. června v dopoledních hodinách, bude však poněkud nesmělé. Měsíc, který jej vyvolá nasunutím mezi Zemi a Slunce, se bude zdráhat „zakousnout“ se do naší denní hvězdy pořádně. Zažijeme zkrátka jen částečné zatmění a i v tom nejlepším případě zakryje zemský souputník pouze 17 % průměru zářivého slunečního disku.
Ukousnuto Měsícem
Přesný start zatmění bude záležet na tom, odkud z České republiky jej budete sledovat. Následující časové údaje se vztahují k 50. rovnoběžce severní šířky a 15. poledníku východní délky, tedy k souřadnicím přibližně v centru naší země. Budete-li se nacházet v západní části republiky, počítejte s několikaminutovým předstihem, zatímco ve východní polovině naopak s obdobně dlouhým zpožděním. Ať už se ovšem budete na zatmění dívat odkudkoliv, vždy dodržujte všechna nezbytná bezpečnostní opatření (viz Jak na něj).
První náznak temné měsíční siluety se na Slunci objeví v 11:44 SELČ, a to při pravém horním okraji jeho disku. V následujících 112 minutách jej Měsíc „olízne“ shora, přičemž maximální fáze zatmění nastane ve 12:39. Tehdy zůstanou odhaleny zhruba čtyři pětiny Slunce, načež se úkaz přehoupne do druhé poloviny: Okrouhlý obrys zemského průvodce bude z naší hvězdy pomalu ustupovat směrem k jejímu levému hornímu okraji a ve 13:36 nebeské představení skončí.
Počkejte si na Venuši
Budete-li jej však sledovat dalekohledem, můžete si počíhat ještě na Venuši, která bude na denní obloze rovněž přítomna. A jelikož jde o nejjasnější nebeský objekt po Slunci a Měsíci (v červnu dosáhne zhruba −4 mag), snadno ji spatříte i v malém přístroji. Otázkou zůstává, jak ji na blankytně modrém nebi najít. S dalekohledem na naváděné montáži máte vyhráno, řešení však existuje i pro ty, jejichž přístroj spočívá na nejjednodušším možném stativu. Chce to pouze trpělivost: Venuši vám totiž do zorného pole „doručí“ zemská rotace.
V době zatmění se bude „sestra Země“ nacházet na obloze asi 20° od Slunce směrem na východ. Bude tedy zářit vysoko nad jihovýchodním až jižním obzorem, a to 1,25° od dráhy, po níž naše hvězda poputuje nebem v průběhu dne (1° odpovídá zhruba dvěma průměrům jejího disku). Stačí tedy namířit dalekohled na Slunce a počkat cca 80 minut, než se obloha posune o zmíněných 20° a Venuše se vám objeví v dalekohledu.
Zamířit a nehýbat
Je však třeba dodržet několik důležitých podmínek: Zorné pole přístroje musí mít dostatečný průměr, aby ho Venuše neminula, ideálně kolem 5°. Dalekohled také musí být dobře zaostřený, což si snadno ověříte během zatmění na okrajích Slunce. V závěru úkazu pak nastavte sluneční disk do středu zorného pole a přístroj pevně zafixujte – od té chvíle se nesmí vůbec pohnout.
Po 80 minutách zkuste do dalekohledu opatrně nahlédnout. Pokud jste při pozorování používali objektivový sluneční filtr, sejměte ho teprve nyní, a to tak, abyste přístroj nevychýlili. Venuše by se měla nacházet cca 1,51° na východ od středu zorného pole a její podoba v dalekohledu se odvine od použitého zvětšení: Bude-li desetinásobné, pátrejte po zářícím bodu, což může být na světlém pozadí náročnější. Výraznější zvětšení pak planetu s ohledem na její aktuální fázi ukáže jako drobný neúplný kotouček.
Noční svítící oblaka
Následující týdny jsou také obdobím nočních svítících oblak, která se letos poprvé objevila nezvykle brzy - většinou jsou k vidění až kolem slunovratu. Svítící oblaka jsou vlastně řídkou oblačností, která se nachází mimořádně vysoko – zhruba 85 kilometrů nad zemí. Kvůli tomu, že je velice řídká, ji přes den nespatříme. Teprve až když Slunce zapadne do určité hloubky, mezi šesti až 16 stupni pod obzorem, nasvětlí mračna zespodu. My pak máme možnost spatřit úkaz svítících oblačných závojů.
To co je způsobuje, je prach, který se nachází v mezosféře a do atmosféry se dostal několika způsoby – jednak je to třeba prach z meteorických rojů, ale i z průmyslové činnosti nebo silných sopečných erupcí. Na tyto částice se pak nabaluje led vznikající zejména reakcí kyslíku a vodíku, za přítomnosti slunečního záření, ale třeba i rozpadem metanu.
Východy a západy Slunce
| Datum | Východ | Západ |
| 1. června | 4 h 49 min | 20 h 41 min |
| 15. června | 4 h 44 min | 20 h 51 min |
| 30. června | 4 h 49 min | 20 h 52 min |
V první polovině měsíce se Slunce nachází ve znamení Blíženců, 21. června v 5:32 SELČ vstoupí do znamení Raka; nastává letní slunovrat a začíná astronomické léto
Fáze, východy a západy Měsíce
| Fáze | Datum | Východ | Západ |
| Poslední čtvrt | 2. června | 1 h 57 min | 11 h 02 min |
| Nov | 10. června | 4 h 32 min | 21 h 11 min |
| První čtvrt | 18. června | 12 h 54 min | 1 h 21 min |
| Úplněk | 24. června | 21 h 08 min | 3 h 58 min |
Planety na noční obloze
- Merkur – nepozorovatelný
- Venuše – viditelná večer nad severozápadem
- Mars – viditelný večer nad severozápadem
- Jupiter – viditelný ve druhé polovině noci
- Saturn – viditelný ve druhé polovině noci
- Uran – nepozorovatelný
- Neptun – viditelný ráno nad jihovýchodem
Zajímavé úkazy v červnu 2021
- 6. června – planetka Juno v opozici se Sluncem
- 10. června – částečné zatmění Slunce: začátek úkazu v 11:44 SELČ, střed ve 12:39 (zakryto 17 % průměru slunečního disku), konec v 13:36
- 12. června – setkání velmi úzkého měsíčního srpku a Venuše na večerní obloze (cca 5,5°), o něco výš nad obzorem bude možné pozorovat i Polluxe a Castora z Blíženců a Mars
- 13. června – setkání úzkého měsíčního srpku a Marsu na večerním nebi (cca 2°), poblíž bude možné pozorovat i Polluxe a Castora z Blíženců a zvečera nízko nad obzorem také Venuši
- 15. června – v první polovině noci měsíční srpek poblíž Regula ze Lva
- 20. června – v první polovině noci Měsíc poblíž Spiky z Panny
- 22. a 23. června – Měsíc poblíž Antara ze Štíra na noční obloze
- 27. až 30. června – seskupení Měsíce, Saturnu a Jupitera na brzkém ranním nebi: 27. 6. Měsíc cca 8° od Saturnu, 29. 6. cca 5,5° od Jupitera
Všechny časové údaje jsou vztaženy k 50. rovnoběžce a středoevropskému poledníku a jsou uvedeny ve středoevropském letním čase (SELČ). Okamžiky východu či západu nebeských těles však nezávisí pouze na zeměpisných souřadnicích pozorovatele, ale také na úhlové výšce a členitosti obzoru.
Seriál pozorování oblohy vzniká ve spolupráci s Hvězdárnou a planetáriem Brno
