Budečský masakr: Po vraždě knížete Václava přišli na řadu jeho přívrženci
Výmluvné svědectví o čistkách, které nastaly po zavraždění knížete Václava, představuje pozoruhodná archeologická situace na místě kdysi významného přemyslovského hradiště Budeč. V těsné blízkosti hradiště, na lokalitě Na Týnci, byl roku 1983 učiněn objev pravoúhlé jámy, která obsahovala mnoho částí lidských koster.
Při následném průzkumu se ukázalo, že se jedná o hromadný hrob přibližně šedesáti jedinců, kteří byli do jámy vhozeni ve vysokém stadiu rozkladu, patrně několik měsíců po smrti. Hrob neobsahoval žádné kosti dětí a pouze tři lebky žen. Drtivá většina mrtvých byli muži ve věku mezi 20 a 40 roky, kteří vykazovali pro danou dobu nadprůměrný vzrůst i vyvinutou svalovou hmotu. Většina kosterních ostatků nesla stopy po sečných, bodných a řezných ranách. To vše ukazovalo na skutečnost, že v masovém hrobě skončilo přibližně šedesát bojovníků, zabitých během jediného konfliktu.
Odpovídající datace
Údaje, které poskytlo datování s pomocí nalezených šperků, keramiky a analýzy radioaktivního izotopu uhlíku 14C, umožňují nález zařadit do 10. století. K upřesnění datace pak napomohl další nález, tentokrát šlo o pohřebiště dvou set osob, převážně žen a jednašedesáti dětí. Jednalo se o pohřby řádné, bez známek násilí, avšak velmi neobvyklé. Pohřby jsou velmi chudé a svým charakterem odpovídají spíš pohřbům ve venkovských komunitách. Vysoké procento zemřelých pak bylo do hrobu uloženo v neobvyklých polohách, které jsou spojovány s obavou z „nemrtvých“ či těch, kteří by mohli škodit po smrti. Vše napovídá tomu, že se jedná o pohřebiště lidí na okraji společnosti 10. století. Důležité pro nás je, že první hroby tu vznikaly během 1. poloviny 10. století.
A jak nález pohřebiště souvisí s masovým hrobem bojovníků? Na velmi chudém pohřebišti na Budči byly objeveny ženy a děti. Ačkoliv nemůžeme přesně datovat hrob válečníků, celá situace de facto spadá do doby vlády knížete Václava, případně nástupu knížete Boleslava v 1. polovině 10. století. Zvážíme-li dohromady všechny souvislosti, pak se nám pohřebiště zcela logicky vyjeví jako poslední místo odpočinku pozůstalých po masakru budečských mužů, které kdosi naházel do společného hrobu několik měsíců po zlomové události. Přičemž zjištěné datace nabízí právě převrat roku 935 a následnou likvidaci přívrženců zavražděného knížete.
Běda poraženým
Vyvstává před námi možná jedna z nejbrutálnějších epizod českých raně středověkých dějin. Budeč, někdejší sídlo kněžny Ludmily, kde byl vychován kníže Václav, patřila nepochybně k baštám Václavových přívrženců. Po jeho odstranění bylo pochopitelně nezbytné zlikvidovat jeho přívržence, kteří mohli být v budoucnu příčinou problémů. Proto musela být Budeč dobyta a veškerý odpor zlomen. Muže, možná část Václavovy družiny, pobili a případné přeživší prodali do otroctví. Pozůstalé ženy a děti se ocitly na okraji společnosti. Celá jedna generace obyvatel Budče tak vymřela v důsledku převratu a samotné hradiště zcela ztratilo svůj význam.
TIP: Dětství knížete Václava: Čemu se učil a ke komu měl blízko?
Po dobytí Budče, avšak se značným časovým odstupem, svolil nový pán země k pohřbu padlých. V těsné blízkosti bojiště byli tedy mrtví bojovníci naházeni do společného hrobu a zahrabáni. Archeologické výzkumy také dokládají, že později, kolem poloviny 10. století, došlo k novému opevnění Budče.
