Britský samopal Sterling (2): Nástupce legendárního Sten Gunu

O bojovém použití sterlingu ve druhé světové válce existuje pouze jediná přímá zpráva, a sice jeden ze zápisů Ordnance Board se zmiňuje o tom, že sterling byl použit v jedné z akcí commandos a byl doporučen jako náhrada za samopal Sten v lednu 1945.

Předchozí část: Britský samopal Sterling (1): Nástupce legendárního Sten Gunu

V roce 1951 byla testována vylepšená verze Patchett Mk.II, který překonával konkurenta od společnosti BSA ve všech ohledech. Jeden z důstojníků hodnotících vojskové zkoušky shrnul obecný názor na patchett: „Má všechny výhody stenu a žádnou z jeho nevýhod.“ Nakonec po deseti letech vývoje a testování přijala britská armáda samopal oficiálně do výzbroje v září 1953 jako L2A1. Během následujících dvou let byla provedena další vylepšení mířidel a pažby. Nakonec byla zbraň standardizována jako L2A3, běžně se však označovala jako Sterling, podle společnosti, která ji vyráběla.

Od Malajska po Falklandy 

Nová zbraň mohla být záhy vyzkoušena v boji. K omezenému testování sice došlo v omezené míře už u britských a australských jednotek v Koreji, ale opravdu masivní nasazení přišlo až při bojích proti povstalcům v Malajsku a Keni. Během indonésko-malajské konfrontace čelil sterling nejtvrdším podmínkám. V srpnu 1964 přepadli komunističtí povstalci hlídku z praporu gurkhských střelců. Ti sice disponovali kulometem Bren, ale ten byl záhy vyřazen z boje, svobodník Amarjit Pun vyzbrojený sterlingem vyrazil vpřed a vedl potlačovací palbu, dokud se zbytek hlídky nezformoval k protiútoku. Za statečnost pak Pun obdržel Military Medal.

Sterling se dostal do akce i při operacích v Jemenu, Severním Irsku a na Falklandských ostrovech. Tam se dokonce sterlingy střetly proti sobě, když 2. dubna 1982 zaútočili v Port Stanley na královské mariňáky příslušníci argentinských speciálních jednotek vyzbrojení klasickými sterlingy i jejich bezhlučnou verzí L34A1 vybavenou rozptylovačem prachových plynů.

Sterlingy pak bylo vyzbrojeno mnoho britských vojáků dobývajících ostrovy zpět, a to nejen na souši. Jednadvacátého května 1982 se fregata HMS Ardent stala cílem útoku argentinských letounů A-4 Skyhawk. Protiletadlový raketový systém fregaty nedokázal útočící letadlo zničit a loď utrpěla několik zásahů.V zoufalé snaze bránit ji zorganizoval nadporučík John Murray Sephton skupinu mužů, aby se pokusili útočící letouny zasáhnout soustředěnou palbou z ručních zbraní. Poslední vlna skyhawků zaútočila a půltunová bomba zasáhla palubu. Sephton při výbuchu zahynul spolu se třemi dalšími členy posádky. Za svůj čin byl nadporučík posmrtně vyznamenán Křížem za vynikající službu. 

Rozšíření ve světě 

Poslední válku, v níž se sterlingy v rukou britských vojáků dostaly do akce, byl konflikt v Perském zálivu. Avšak tato spolehlivá zbraň sloužila a v některých případech dokonce ještě slouží v řadě armádních či policejních složek řady zemí. Nejrozšířenější byla zřejmě v Indii, kde se také licenčně vyráběla, z dalších uživatelů zmiňme například Kanadu, kde se produkovala varianta Sterlingu označovaná C 1 od roku 1959.

TIP: Samopal PPŠ-41 Špagin: Legendární sovětská balalajka

Ta se odlišovala větším využitím lisovaných částí, odnímatelným chráničem spouště či 30ranným zásobníkem. Země javorového listu pak spolehlivou zbraň vyměnila až na počátku 90. let za útočnou pušku C7. Z evropských uživatelů zmiňme například Francii, západní Německo či Švédsko. Přesto, že společnost Sterling Armament Company ukončila v roce 1988 svou činnost, licenční výroba samopalu pokračovala v dalších zemích a dala celkem přes milion kusů sterlingů.