Pravda o sovětských panfilovcích: Vylhaní hrdinové z bojů o Moskvu?
Osmadvacet sovětských vojáků vstoupilo do dějin jako hrdinní ničitelé dvacítky německých tanků. Skutečnost však zřejmě byla trochu jiná
V rámci moskevské operace působila na křídle 16. armády generála Rokossovského 316. střelecká divize pod velením generála Ivana Vasiljeviče Panfilova. Útvar složený z kazašských a kyrgyzských odvedenců bránil čtyřicetikilometrový úsek fronty mezi Volokolamskem a Možajskou opevněnou linií. Panfilovovi muži zaujali pozice u obce Dubosekovo, kde na ně 15. listopadu zaútočili Němci. Sovětské noviny přinášely na adresu vojáků hrdinné tirády.
Ustoupit není kam
Podle jedné z nich 28 sovětských vojáků při obraně zlikvidovalo 18 (podle některých verzí příběhu dokonce 50) německých tanků a bojovalo do posledního muže. Politruk jednotky Kločkov prý pronesl nesmrtelnou větu: „Rusko je velké, ale ustoupit nemáme kam – za námi je Moskva!“ Všichni účastníci akce obdrželi titul Hrdina Sovětského svazu. Dne 17. listopadu byla jednotka přejmenována na 8. gardovou střeleckou divizi.
O den později její velení navštívili váleční dopisovatelé. Během setkání s novináři začal minometný útok, při kterém generála Panfilova zabila střepina. Na paměť padlého velitele, kterému byl posmrtně také udělen titul Hrdina Sovětského svazu, byl divizi do názvu přidán přívlastek „Panfilovskaja“ a o jejich mužích se začalo hovořit jako o „panfilovcích“. Skutečnost se však od legendy velmi lišila. Někteří z 28 panfilovců přežili a dál bojovali v řadách Rudé armády.
TIP: Rozkaz o komisařích 1941: Většinu zajatých politruků čekala fyzická likvidace
Jeden z nich, Ivan Dobrovavin, se na jaře 1942 vzdal Němcům a začal pro ně pracovat jako policejní náčelník v Perekopu. V březnu 1943 ho zatkla NKVD, ale utekl a dal se znovu k Němcům. Když Sověti chytili Dobrovavina podruhé, našli u něj výtisk knihy 28 hrdinných panfilovců a zjistili, že jejich vězeň je jedním z oněch osmadvaceti statečných. U výslechu pak Dobrovavin objasnil, že u Dubosekova panfilovci sice bojovali, ale nezničili žádné německé tanky a legenda o jejich heroickém boji je zcela smyšlená. Sovětské velení ovšem samozřejmě tuto informaci na veřejnost nepustilo.
