Bitva na Lechu: Konec maďarských nájezdů
Jednou z velkých přelomových bitev raného středověku byl nepochybně střet na řece Lechu, který se odehrál 10. srpna 955
10. srpna 955 po desetihodinovém zápolení definitivně skončila doba obávaných nájezdů maďarských kočovníků, kteří převzali štafetu od Avarů a Hunů. Maďaři představovali problém zejména pro Franskou říši, pustošili německé země, Francii i severní Itálii. Postavit se jim dokázal až Ota I., nikoliv však plánovaně.
Spojené síly
V létě 955 vtrhli Maďaři na jih Německa, kde plenili Bavorsko a Švábsko. Ota tou dobou pobýval s vojskem v Sasku, kde čelil povstání Polabských Slovanů. Zpráva o ničivé smršti z východu vyžadovala okamžitou odezvu. Maďaři se rozhodli oblehnout a dobýt Augsburg, jehož hradby byly poškozené, o to silnější byl ale odpor obránců. To Maďary zdrželo a Otovi poskytlo potřebný čas k zásahu a povolání posil. Vedle Franků, Bavorů a Švábů dorazili také Čechové.
TIP: Obři děsivého vzhledu: Skutečně Avaři přinášeli Slovanům jen smrt?
Kronikář Widukind uvádí tisíc vybraných bojovníků, jiný zdroj mluví o jezdcích. Českým válečníkům byla svěřena obrana zavazadel a zásob, původně se vůbec neměli zapojit do bojů. Ovšem nečekaným manévrem Maďarů to byli právě, kteří čelili hlavní útočné vlně. V boji obstáli, zdrželi nájezdníky do doby, než přišly posily, avšak téměř všichni u toho zahynuli. Maďary nakonec smetla králova těžká jízda, Legio Regia, a ukončila veškeré maďarské výboje. Nedlouho poté Maďaři vytvořili vlastní království pod vládou rodu Arpádovců.
Kníže Boleslav se bojů na Lechu neúčastnil. V téže době totiž vedl české vojsko proti jiné maďarské hordě, která vpadla na Moravu. Bohužel, zprávy o průběhu střetu opět postrádáme, víme ovšem, že i zde byli Maďaři poraženi a kníže dostál své pověsti zdatného vládce a vojevůdce.