Bavorsko: Vytrvalý tahoun německé ekonomiky
Nebýt Bavorska, Německo by se ani zdaleka neřadilo mezi lídry evropské ekonomiky. Největší a druhá nejlidnatější z šestnácti spolkových zemí má téměř stejnou rozlohu jako Česko a její hrubý domácí produkt tvoří skoro pětinu německého hospodářství
Bavorsko má jako jedna z mála zemí dvě oficiální vlajky, obě s typickou modrobílou kombinací. Jejich konkrétní podoba však není striktně stanovena: Zákon neupravuje odstín modré ani poměr stran obdélníku. Jediné pravidlo tak zní, že na členitější standartě se musí nacházet nejméně 21 kosodélníků a v pravém horním rohu má ležet bílý. Šachovnicovou variantu používali již ve 13. století šlechticové z Bogenu. Jejími motivy se inspirovala také automobilka BMW, která je vetkla do svého loga.
Do značné míry se na tom podílí milionová metropole Mnichov, kde již bezmála sto let sídlí například centrála legendárních „bavoráků“ – automobilka BMW. Jde však pouze o jeden z mnoha příkladů ekonomických gigantů ve městě, jehož kořeny sahají až do 8. století. Trvalou adresu tam má třeba technologická firma Siemens, výrobce nákladních vozů MAN či pojišťovna Allianz, která na třicet let propůjčila své jméno sportovní hale z roku 2005. Důvod byl zřejmý: Stadion, přezdívaný „nafukovací člun“, se stal domovskou základnou fotbalového klubu Bayern, nejúspěšnějšího německého týmu v historii.
Slavnosti piva
Vedle fotbalu rezonuje bavorskou společností ještě jedno velké téma: pivo. V Bavorsku funguje přes šest set pivovarů a dohromady produkují na čtyři tisíce druhů zlatého moku. Velkolepé slavnosti se odehrávají každoročně koncem září, kdy v Mnichově propuká největší pivní festival planety. Tradice Oktoberfestu započala již roku 1810 u příležitosti svatby korunního prince Ludvíka Bavorského, jenž k oslavám veselky pozval celé město. Patrně tehdy netušil, že právě položil základy akce, která překlene přinejmenším následující dvě století.
Dnes se na ní během čtrnácti dnů protočí miliarda eur, přičemž naprostou většinu utratí návštěvníci za tupláky obsahující třetinu celkové roční produkce bavorského piva. Průměrná návštěvnost v současnosti dosahuje šesti milionů lidí, o jejichž spokojenost se stará 12 tisíc zaměstnanců. Vedle piva hosté spořádají mimo jiné skoro půl milionu pečených kuřat, 200 tisíc klobás nebo 880 pečených volů.
Sedm set let s klobásou
Oktoberfest představuje jednu z příležitostí, jak se důkladně seznámit s bavorskými tradicemi. V rámci Německa má tato spolková země velmi hluboce zakořeněnou lásku k historii a ještě dnes tam běžně potkáte obyvatele oblečené v krojích a dodržující lidové zvyky.
TIP: Mnichovský Oktoberfest: Co jste možná nevěděli o největší pivní slavnosti
Zejména mimo velká města není nijak výjimečné zaslechnout bavorský dialekt s charakteristickým přízvukem nebo se stát svědkem některé z mnoha hudebních či tanečních veselic, jež doprovází odpovídající gastronomická hojnost. Mezi pokrmy neodmyslitelně spjaté s Bavorskem patří norimberská klobása, na které si předci dnešních Bavorů pochutnávali již v roce 1313.
Útočiště pro führera
Dnes představuje komplex alpských chat v nadmořské výšce 1 820 metrů turistickou zajímavost, ale za druhé světové války se mu běžní obyvatelé museli zdaleka vyhnout. Za své horské útočiště si jej totiž zvolil Adolf Hitler s okruhem nejbližších spolupracovníků. Nacisté celou oblast násilím zabrali a nechali dostavět další budovy: především usedlost Berghof, známou jako Orlí hnízdo, sloužící vůdci coby letní sídlo. V roce 1952 dala bavorská vláda většinu staveb zbourat a dnes lze v místě navštívit mimo jiné malé muzeum.
Stručné dějiny
Území severních Alp zřejmě jako první osídlily keltské kmeny, jež v raném středověku postupně vytlačili Germáni. Název „Bavorsko“ patrně vzešel z označení „Baia“, odvozeného od jména bójského krále vládnoucího kolem 14. století př. n. l. v sousední Bohemii – tedy v českých zemích. Právě odtud nejspíš přišli první Bavoři a smísili se s Markomany a dalšími národy.
Rekordní dynastie
Středověk se nesl ve znamení střídavé vlády vévodů nad přidělenými územími: Od poloviny 6. století až do roku 1623 s přestávkami existovalo Bavorské vévodství, jež ve zmíněném roce povýšilo na kurfiřtství. Zřejmě největšího rozmachu dosáhlo Bavorsko ve 12. století za vlády Jindřicha Lva, který spravoval polovinu západní Evropy. Po jeho sesazení se vlády nad Bavorskem ujali Wittelsbachové, v jejichž rukou setrvalo až do roku 1918. Hranice se postupně měnily s tím, jak se jednotlivým panovníkům dařilo či nedařilo získávat a sjednocovat okolní regiony, až se postupně utvořil základ současné podoby Bavorska.
Drsné 20. století
V roce 1806 se rozpadla Svatá říše římská a její území se rozčlenilo do okolních států. Bavorské kurfiřtství povýšilo na království zásluhou Napoleona, který se tak odvděčil za vojenskou pomoc. Prvním panovníkem se stal vévoda Maxmilián IV.: Přijal ústavu a založil dvoukomorový parlament. Spolu s koncem první světové války se éra království ze dne na den završila – vznikl Svobodný stát Bavorsko a zmíněný oficiální název mu zůstal dodnes.
Region silně poznamenaly oba konflikty. Na počátku 30. let rychle narůstaly tendence k extremismu a Bavorsko se proměnilo v klíčové zázemí nacistů v zemi. Kvůli tomu zřejmě posléze představovalo terč masivního spojeneckého bombardování, jímž utrpěl hlavně Mnichov.
Lidé
Obyvatelstvo
Počet obyv.: 12 540 000; očekávaná doba dožití: 81,3 roku; prům. počet dětí: 1,56 na ženu; věková struktura: 16,4 % obyv. do 19 let, 20,4 % obyv. starších 65 let; městské obyv.: Mnichov má 1 450 000 obyv.; náboženství: 49,6 % římskokatolické, 18,3 % evangelické; oficiální jazyk: němčina; obyv. pod hranicí chudoby: 11,7 %; gramotnost: 99 %.
Politika
Státní zřízení: německá spolková země; premiér: Markus Söder; volby: volby do německého spolkového parlamentu se konají jednou za čtyři roky.
Ekonomika
HDP na hlavu: 47 946 USD (odhad z r. 2018; ČR – 39 740 USD); měna: euro.
Geografie
Rozloha: 70 550 km² (téměř jako ČR); charakter území: kopcovitý terén, na severu pahorkatiny, na jihu se zdvihá masiv Alp; územím protéká řada veletoků (Dunaj, Inn, Mohan); podnebí: na hranici mezi vlhkým atlantickým a suchým kontinentálním, charakter počasí odpovídá tuzemskému; min. noční / max. denní teploty (°C) v Mnichově: leden–březen −5/3, duben–červen 2/21, červenec–září 8/23, říjen–prosinec −3/13; nejvyšší bod: Zugspitze (2 962 m n. m.).