Báječný muž v oblacích: Calbraith Rodgers se naučil létat jen kvůli tučné odměně
S velkým dopravním letadlem dnes přeletíte USA za zhruba pět hodin a bez jediného přestupu. V roce 1911 na stejný úkol potřeboval pilot Cal Rodgers sedmdesát mezipřistání a celý měsíc a půl času!
Calbraith Perry Rodgers je obrovský, téměř dva metry vysoký a sto kilo vážící chlap. Jak napovídá jeho tělesná schránka, je to dobrodruh se zálibou v adrenalinu. Hraje americký fotbal, zajímají ho rychlé plachetnice a auta. Jednoho říjnového dne roku 1910 si v novinách přečte inzerát nabízející 50 000 dolarů prvnímu člověku, který zvládne do jednoho měsíce od startu přeletět USA. Okamžitě se rozhodne zkusit své štěstí. Co na tom, že v letadle ještě nikdy neseděl! Úplná neznámá to pro něj však nebyla, jeho příbuzní se aviatice horlivě věnovali.
Soukromý vlak
V roce 1911 slaví letadlo teprve své osmé narozeniny. Létající stroje zatím připomínají křehké slupky, do nichž platí vstup „jen na vlastní nebezpečí“. Nemají žádné navigační přístroje ani světla, takže s nimi není možné letět v noci. Neexistují ani žádná letiště.
Cal si proto předem musí promyslet trasu, najít vhodné přistávací plochy a způsoby provádění oprav a doplňování paliva. Je mu jasné, že náklady na uskutečnění jeho snu budou obrovské. Naštěstí se mu ale podaří najít sponzora. Výrobce šumivé limonády Vin Fiz slíbí Calovi, že mu výměnou za propagaci svého nápoje zaplatí pět dolarů za každou dokončenou míli závodu. Nic mu tak nebrání dát věci do pohybu.
Prvním krokem je koupě letadla. Jako jeden z prvních soukromníků si přímo od otců letectví – bratří Wrightů – pořizuje dvouplošník EX o síle 35 koní. Letadlo s maximální rychlostí 97 kilometrů za hodinu a doletem 300 kilometrů ho přijde na 5 000 dolarů. Další nutností jsou letecké zkoušky, po nichž se v srpnu 1911 stává 49. člověkem v dějinách, který má v kapse mezinárodní pilotní průkaz. Jako poslední povinnost zbývá zajistit podpůrný tým, který ho bude následovat na palubě soukromého vlaku. Vlak poveze palivo, náhradní díly, opraváře, automobil a také Calovu manželku a matku.
Strastiplný let
Na šest a půl tisíce kilometrů dlouhou výpravu se Cal nakonec vydává 17. září 1911 z New Yorku. Před startem si zapaluje svůj oblíbený doutník a vznáší se do nebes. První den jde všechno hladce. Během necelých dvou hodin zdolává 170 kilometrů. Kdyby dál pokračoval tímto tempem, měl by první cenu v kapse. Hned druhý den ale havaruje a oprava se protáhne na dva dny.
Celá Calova cesta je odrazem těchto prvních zvratů osudu. Někdy jde vše jako po másle a Cal překonává velké vzdálenosti během pár desítek minut. Jindy tráví celé dny čekáním na opravy, nebo dokonce po nemocnicích, kde ho lékaři dávají dohromady. Havaroval během závodu celkem šestnáctkrát! Naštěstí ale nikdy neutrpí natolik závažné zranění, které by mu zabránilo pokračovat v závodu. Výpis z jeho nemocniční karty by byl ale hrozivý: zabodnuté ocelové střepiny, popálení horkým olejem, zlomeniny či stržený skalp!
Pokřtěn v Pacifiku
Po strastiplné cestě Cal konečně 5. listopadu 1911 přistává v cíli, kde ho vítají tisíce nadšených přihlížejících. Poprvé v dějinách někdo přeletěl celý kontinent! Co na tom, že Cal výhru nezískal. Se sedmdesáti mezipřistáními mu let trval 49 dní a ve vzduchu strávil celkem osmdesát hodin a dvě minuty. Jeho letadlo během cesty prošlo tolika opravami, že z něj zůstalo jen pár originálních kusů, například kormidlo nebo nádržky na olej. Zbytek museli technici kompletně vyměnit.
Do cíle určeného soutěží sice doletěl, ale poté se rozhodl pokračovat ještě o něco dál, aby ukončil cestu od oceánu k oceánu. Dne 10. prosince se vydal zdolat posledních 32 kilometrů, které ho dělily od vln Pacifiku. Radostí bez sebe přistál na pláži a vjel do vody. Jeho americká odysea byla dokonána!
