Anglická Temže v minulosti mohla sloužit jako místo rituálních pohřbů
Radiokarbonové datování koster nalezených v řece Temži prozradilo, že většina mrtvol překvapivě pochází z doby bronzové a železné.
Řeka Temže protéká jižní Anglií a spojuje Londýn se Severním mořem. Dlouhou dobu šlo o významnou dopravní tepnu a v 19. století i jednu z nejrušnějších řek světa. Bouřlivou minulost Temže dokládají i nejrůznější archeologické nálezy. Závěry jednoho takového nedávno zveřejnil odborný časopis Antiquity.
Temže plná kostí
Podle Nicholy Arthurové z Přírodopisného muzea v Londýně skončily v průběhu časů v Temži mimo jiné i stovky nebo spíše tisíce mrtvol. „Většina lidí, včetně Londýňanů, je docela zaskočená, když slyší, že z řeky Temže pocházejí stovky lidských kostí,“ líčí Arthurová pro portál Live Science. „Ve skutečnosti se ve vodách zemí severozápadní a severní Evropy nacházejí lidské kosti běžně. Temže je ale v tomto ohledu výjimečná.“
Jak ukázalo radiokarbonové datování více než šesti desítek koster objevených v Temži, pocházejí zhruba z let 4000 před naším letopočtem až 1800 našeho letopočtu. Velká většina z nich pochází z horních částí toku řeky z doby bronzové (cca 2300 až 800 př. n. l.) a doby železné ( 800 př. n. l. až 43 našeho letopočtu).
Zdá se, že proti dřívějším předpokladům kosti většinou nepocházejí z bojů mezi Římany a Kelty, z erodovaných hřbitovů nebo od utopenců. Vědci nemají jasno v tom, proč se mrtvoly v době bronzové a železné dostávaly do Temže, ale přiklánějí se k názoru, že se mohlo jednat o rituální pohřby do vody. Podle Chrise Knüsela, bioarcheologa z univerzity ve francouzském Bordeaux, ale nelze vyloučit ani to, že se jednalo o oběti bojů o tuto důležitou řeku. Naznačují to podle něj známky zranění na nalezených kostech.
