Amnestie českých vlastizrádců: Vstřícné císařské gesto monarchii nezachránilo

Ještě před vyhlášením války Srbsku vzala v habsburské monarchii za své všechna občanská a politická práva zaručená ústavou a 25. července 1914 byl v monarchii vyhlášen výjimečný stav. František Josef I. nechal uzavřít Říšskou radu a téhož dne ukončily činnost civilní porotní soudy. Osoby, obviněné z velezrady, urážky Veličenstva a členů císařského Domu, z rušení veřejného pokoje a řádu, z pozdvižení a vzbouření pak soudily vojenské zeměbranecké soudy.  

Za mřížemi

Současně rakouské úřady zahájily zajišťování politiků, podezřelých z protirakouského smýšlení. V Čechách policie zatkla 4. září 1914 předsedu České strany národně sociální Václava Klofáče a jeho spolupracovníka Emila Špatného. 

V květnu 1915 šel do vězení vůdce mladočeské strany Karel Kramář a starosta České obce sokolské Josef Scheiner. A jen o měsíc později uvěznily rakouské úřady významného funkcionáře Národní strany svobodomyslné Aloise Rašína, redaktora Národních listů Václava Červinku a desítky dalších osob. Byli obviněni z velezrady a nad Kramářem, Rašínem a jejich „soudruhy“ padl rozsudek smrti.

Následníkovi k svátku

Nový císař Karel I. se rozhodl vězněné české politiky v rámci svých reformních snah propustit. V pondělí 2. července 1917, v den jmenin následníka trůnu arcivévody Otty, vyhlásil amnestii a v jejím důsledku se dostali na svobodu jak Václav Klofáč a Karel Kramář, tak Alois Rašín a další „čeští výtečníci“, dosud rakouským tiskem označovaní za vlastizrádce. 

TIP: Zrození české odbojové organizace Maffie

Avšak již samo zvolené datum – aniž to kdo mohl tušit – vyjadřovalo marnost jeho snah. Amnestie byla vyhlášena v den, kdy se na ruské frontě bojovalo u dosud neznámého městečka Zborov. Rakouská armáda tam utrpěla těžkou porážku a mezi těmi, kdo se o ni skutečně zasloužily, byly československé legie.