Alergie mýtů zbavené: 5 nejčastějších omylů a pověr spojených s alergiemi

Každý rok slýcháme předpovědi, že má být podle všeho nejhorší sezóna alergií všech dob. A rok po roce se množství pylu v ovzduší skutečně zhoršuje, částečně i kvůli změně klimatu. Jarní sezóna alergií každoročně přivádí k lékárenským pultům, obchodům se zdravou výživou a do lékařských ordinací padesát milionů kýchajících a sípajících Američanů hledajících úlevu. Ačkoliv jsou tedy sezónní alergie velmi reálným problémem, jejich léčba je stále předmětem mnoha mýtů, které se ve společnosti zarputile drží.

Mýtus jedna: „Když budete brát léky proti alergii denně, přestanou zabírat.“

Alergologové neustále čelí pacientům, kteří tomuto tvrzení věří – a tím pádem neberou správně předepsané léky. Americká akademie alergií, astmatu a imunologie nabízí online službu „Zeptejte se odborníka“, v níž zaznamenala dokonce i dotaz lékaře, zda „denní podávání antihistaminik… může tělu navodit odolnost vůči těmto lékům“.

Tuto obavu alergiků už však mnohé studie vyvrátily. Zatímco lidé trpící alergiemi si na to běžně stěžují, skutečnost je taková, že denní užívání léků proti alergiím k odolnosti těla vůči nim nevede. Pacienti, kteří si myslí, že jim léky přestávají zabírat, možná trpí zhoršenými symptomy kvůli novým alergiím nebo přestěhování do nového domu či jiného města. Delší a intenzivnější sezóna alergií může znamenat, že léky, které dříve zabíraly skvěle, už nejsou tak účinné. Někteří alergici neužívají léky správně nebo se mylně domnívají, že všechny léky jsou stejné.

Alergici přehnaně využívají některé volně prodejné nosní dekongestanty (léky určené k odstranění zduření sliznice) ve spreji, které nabízejí dočasnou rychlou úlevu od ucpaného nosu. Lékaři často vidí, že na těchto sprejích vzniká u pacientů závislost, a to zejména při léčbě chronické rýmy – což může mít vliv na spánek, příjem potravy a na kvalitu života obecně. Dlouhodobé stálé užívání těchto druhů sprejů může nakonec mít naprosto opačný účinek a ucpání nosu dokonce zhoršovat, tento jev nese název rhinitis medicamentosa. Chcete-li se závislosti vyhnout, měli byste nosní spreje přestat používat vždy po třech dnech léčby. Základním kamenem léčby sezónních alergií jsou však intranazální steroidy, které závislost nezpůsobují – alergici je tedy mohou směle používat celé jaro.

Mýtus dvě: „Rozkvetlé jarní květiny způsobují alergie.“

Články o sezónách alergií téměř vždy obsahují obrázky alergiků vedle jasně zbarvených květů. Nedávno například televizní stanice NBC ve městě Helena v americkém státě Montana oznamovala, že „s jarními květy přicházejí alergie“. Pacienti mi často říkají, že si myslí, že kýchají kvůli pylu z dřínu, třešňových květů a dalších klasických jarních květin.

Ve skutečnosti ale jarní alergie způsobuje pyl stromů, nikoliv květin. Největšími alergeny mezi stromy je dub, bříza a javor, a ty mají květů jen minimální množství, nebo dokonce nemají květy vůbec. Jejich značný vliv na alergie je však způsobený tím, že produkují hodně pylu – ten cestuje větrem a může doletět velmi daleko. Stromy s pěknými květy, jako například právě dříny či třešně, cibulovité rostliny jako tulipán a kvetoucí keře jako hortenzie, růže a azalky k opylování přitahují hmyz – jejich pyl se tedy větrem přenáší jen zřídka a nevede k alergiím, přestože by mohl alergika podráždit, kdyby se k němu dostal příliš blízko.

Mýtus tři: „Studená zasněžená zima a pozdní jaro znamenají, že alergie nebudou tak hrozné.“

Letos se i v půli dubna, kdy už sezóna alergií dávno začala, většina Američanů stále ještě potýkala se zimním nachlazením, viry a dokonce i chřipkou. To nejspíš mnohé přivedlo k dojmu, že jarní alergie letos tak hrozné nebudou. Místní zprávy od Wisconsinu až po Rhode Island hlásily, že sezónu stromových alergií letos „zdržela“ nebo „zpozdila“ přetrvávající zima.

Ve skutečnosti ale jarní alergie začínají dávno před jarem. Životní cyklus rostlin začíná v zimě, kdy sníh a deště dodávají rostlině vláhu potřebnou k růstu. Stoupající teploty a delší dny s větším množstvím slunečního záření spouštějí opylování a v únoru a na začátku března už americká města zaznamenávají množství pylových zrn v ovzduší, zvláště pak v jižních městech. Studie ukazují, že vyšší teploty a vyšší hladiny CO2, spojované se změnou klimatu, také přispívají k dřívějšímu a robustnějšímu růstu rostlin a opylování. Jedna studie od Rutgers University z roku 2013 pak zjistila, že v důsledku toho se sezóna alergií za posledních dvacet let prodloužila asi o den a půl. „Pozdní“ začátek jara tedy nemá moc význam, když je Země obecně teplejší, roční období trvají déle a vystavení pylu je intenzivnější.

Mýtus čtyři: „Nemusím si s alergiemi dělat starosti, dokud neuvidím všude poletovat pyl.“

Období poletujícího pylu je pro ordinace alergologů nejrušnějším obdobím, lidé totiž většinou čekají, až alergie opravdu dosáhnou vrcholu – a jim je opravdu mizerně – než vyhledají pomoc. Studie z roku 2015 vydaná v časopise Environmental Health zjistila, že volně prodejné léky proti alergiím korelují s daty vrcholů sezóny jarních alergií.

Ale pokud všude vidíte poletovat prachový žlutý pyl, možná už je na účinnou léčbu pozdě. Většina alergologů doporučuje pacientům začít léčbu alespoň dva týdny před začátkem sezóny. Konec zimy znamená, že nepříjemný cyklus symptomů, které si obvykle s jarem spojujeme, už započal. Když teploty začnou poprvé stoupat, alergici jsou vystaveni určitému množství pylu – a už to může spustit mírné příznaky. Teploty však často ještě poklesnou a vystavení pylu je minimální, jenže když se vyšší teploty navrátí a množství pylu zvýší, tělo je „infiltrováno“, a je tedy hyperreaktivní. To znamená, že i minimální množství pylu může při opětovném vystavení způsobit silnou alergickou reakci. Fyziologicky efekt infiltrace nastává vlivem zvýšené reaktivity nosní přepážky způsobené opakovaným vystavením pylu. Jakmile k infiltraci dojde, může trvat dny až týdny, než se efekt zvrátí – a zde nastupuje výhoda brzkého vyzbrojení antialergeny už před sezónou.

Mýtus pět: „Užívání místního medu alergie vyléčí.“

Internet je plný dobře míněných stránek, které ale opakují dlouhodobě zakořeněný mýtus, že místní med může od alergií ulevit. „Aby med proti alergiím účinkoval, musí splňovat následující kritéria,“ píše se na stránce DIYNatural.com a pokračuje se tvrzením, že med musí být surový a vyrobený z květin, které danému pacientovi alergii způsobují.

Med sice má určité antibakteriální a protizánětlivé účinky, ale myšlenka, že dokáže zabránit alergiím, je nepravdivá. Podle této falešné teorie včely při svém pohybu mezi květy sbírají pylová zrnka, která se pak přenášejí i do jejich včelího medu, a postupné vystavení těla těmto místním alergenům tedy údajně poskytuje proti nim imunitu. Tento koncept není úplně mimo mísu: Alergenová imunoterapie funguje obdobně, ale injekce léčiva obsahují mnohem vyšší koncentraci pylu, než je jeho minimální množství v medu. Alergenní pyl se navíc přenáší větrem a vůbec nepochází z květového pylu, který šíří včely. 

TIP: O jaké alergii jste asi ještě neslyšeli? Alergie na vibrace!

Studie z roku 2002 vydaná v Análech alergie, astmatu a imunologie (Annals of Allergy, Asthma and Immunology) sledovala tři skupiny alergiků jednu alergickou sezónu. Jedna skupina denně užívala polévkovou lžíci místního medu, druhá komerčně vyráběný med a třetí dostávala placebo v podobě kukuřičného sirupu s medovou příchutí. Výzkumníci zaznamenávali příznaky subjektů studie a po několika měsících došli k závěru, že med neposkytoval oproti placebu žádné výhody.