100+1 zahraniční zajímavost 9/23: Nastává úsvit biologických strojů

Americkým vědcům se podařilo sestrojit z žabích buněk „roboty“, kteří se dovedou samovolně replikovat. Vyplnil se tak odvěký sen inženýrů, nebo jsme položili základy pro neodvratnou apokalypsu?

26.04.2023 - David Bimka



Vysvětlovat Čechům původ slova „robot“ je jako nosit dříví do lesa. Věděli jste však, že dávno předtím, než se Čapkův pojem rozšířil po světě, se antické mechanické hračky v lidské podobě označovaly jako „automaton“? Mezi nimi a robotem ovšem panoval zásadní rozdíl: Zatímco tehdejší mechanická postava byla kompletně umělá a vypadala jako ikonický humanoid C-3PO z Hvězdných válek, Čapkův robot představoval tvora sestávajícího z buněk stejně jako každý jiný organismus. Nové slovo nicméně ovlivnilo oblast sci-fi natolik, že se pojmem „robot“ začalo záhy označovat cokoliv nelidského, a prvotní význam se tak naprosto posunul. 

Další generace autorů vědecko-fantastických děl si tudíž musely pomoct jiným výrazem. Objevil se tedy „android“, coby původně alternativní označení automatonů v anglických textech z 18. století, a dostal nový význam. Bohužel, androidi v uvedeném pojetí se sice podobali lidem, ale jejich stavební prvky neměly s uhlíkem nic společného. Svaly i kosti byly umělé a mnohem odolnější než naše tělesná schránka, a tak se tito otroci budoucnosti stali pro změnu pracanty ve vysoce nepřátelském prostředí cizích planet. 

Nezbylo nám proto než přiřknout Čapkovu vynálezu nové jméno, a tentokrát snad už natrvalo. Úkolu se neujali spisovatelé, nýbrž vědci, a stvořili xenoboty – stroje sestávající výhradně z živých buněk, jež se nyní skutečně testují v laboratořích. Jsme teprve na začátku cesty, ale dost možná budou jednou xenoboti čistit oceány nebo opravovat naše těla zevnitř. Více se nejen o tomto vzrušujícím poli výzkumu dozvíte v novém čísle 100+1 zahraničních zajímavostí.

100+1 zahraniční zajímavost 9/2023


Další články v sekci