100+1 zahraniční zajímavost 8/23: Proč s počítači mluví místo programátorů umělci?

Právě zažíváme zřejmě nejrychlejší technologickou proměnu v historii. Od chvíle, kdy byla v roce 1991 spuštěna první internetová stránka, uplynulo pět let, než si „síť sítí“ našla 50 milionů uživatelů. V roce 2010 už jich přitom bylo 1,8 miliardy. Trvalo mnoho roků, než se  objevily sociální sítě, e-maily, e-shopy či vyhledávání spojů MHD v mobilu. Přesto šlo o neuvěřitelně krátkou dobu, kdy se změnilo úplně vše. Nyní balancujeme na podobné skluzavce, jenže mnohem strmější, a lidé s údivem zjišťují, že by si měli držet klobouky. 

Umělá inteligence se rozvíjí tak rychle, že tisícovka osobností, jež se na jejím vývoji aktivně podílejí, volá po půlročním zastavení prací. „Laboratoře jsou uvězněny v závodě o vytvoření umělé inteligence, který se vymkl kontrole. Snaží se vyvinout silnější digitální mysl, aniž by jí někdo – včetně jejích tvůrců – rozuměl.“ A prohlášení pokračuje: „Mocné systémy AI by se měly vytvářet až poté, co si budeme jistí jejich přínosem a rizika dostaneme pod kontrolu.“ Zní to velmi rozumně, jenže supervelmoci pravděpodobně nebudou ochotny vývoj svých sítí brzdit. A pokud se soukromá sféra zastaví, budeme na tom jen tratit. Dupnout na brzdu si nejspíš nikdo nedovolí. 

Mezitím se objevily první pokusy AI regulovat. Itálie zakázala používání systému ChatGPT s odůvodněním, že nerespektuje zákony na ochranu soukromí. Tamní vláda aktuálně vymýšlí způsob, jak pokutovat americkou neziskovou společnost Open AI coby jeho tvůrce. Snaha Italů však připomíná boj s větrnými mlýny – už proto, že se ve stejný den rozhodli zakázat maso z laboratoře s odůvodněním, že „ničí domácí gastronomické tradice“. Jenže umělé maso ani AI nezastavíme. Možná bychom se s nimi proto měli naučit žít. Více se nejen o nástupu umělé inteligence dočtete v novém čísle 100+1 zahraničních zajímavostí.