100+1 zahraniční zajímavost 3/24: Svět srovnaný do kontejnerů

Náš současný svět funguje jen díky tomu, že jsme dokázali stanovit normy prakticky pro jakýkoliv druh mechanických výrobků. Unifikace rozměrů, kterou respektují všichni výrobci, odstraňuje nekonečné množství komplikací. Změna je však často bolestivá a vyžaduje spoustu energie. Například od letošního podzimu už si v Evropské unii koupíme výhradně nabíječky s univerzální koncovkou USB-C, která bude pasovat do telefonů, tabletů, sluchátek i čteček. Přestanou se nám tak doma kupit další a další nabíječky, jež ročně vygenerují 51 tisíc tun odpadu. Nicméně dosáhnout změny trvalo 15 let a americký výrobce Apple, který pro svá zařízení využívá jiný standard, proti ní zuřivě bojoval.

Někdy je potom cena za přechod k nové normě natolik vysoká, že se ji globálně prosadit nepodaří, jelikož by se zkrátka nevyplatila. Typický příklad nabízí železnice: Severní Amerika, Austrálie, většina Evropy, arabský svět a část Asie využívají tzv. Stephensonův rozchod, kdy kolejnice dělí 1 435 milimetrů. S masivním rozvojem železniční sítě v Británii preferoval každý investor vlastní rozchod coby svou „značku“. Záhy se však ukázalo, že odlišné tratě nelze propojit do větších celků. Bitva dvou průmyslových titánů George Stephensona a Isambarda Brunela tak dospěla až před britský parlament, jenž nakonec roku 1846 uznal první zmíněný rozchod jako „standardní“. Jenže spory pokračovaly i na jiných kontinentech, a dnes tudíž existují téměř dvě desítky různých rozchodů… 

Jindy se ovšem globální standardizace podařila naopak na jedničku – už proto, že začala prakticky od nuly. Jde mimo jiné o případ dvacetistopých kontejnerů, v nichž se po planetě přesouvá prakticky veškeré zboží. Více se o těchto „pilířích světového obchodu“ dozvíte v novém čísle 100+1 zahraničních zajímavostí.