100+1 zahraniční zajímavost 3/22: Obchod století a čínské olympijské hry na blátě

Mít vášeň či hobby je věc strašlivá – má tendenci člověka pohltit, odvádět od práce, a především polykat neuvěřitelné množství peněz. Mnozí z nás jen s těžkým srdcem vydávají finance na nezbytné nákupy jídla a oblečení či na opravu porouchaného automobilu nebo pračky. Šetřit, kde se dá! Ale jakmile dojde na naše záliby, jsou peníze najednou nějak lehčí a s líbeznou éteričností opouštějí naše peněženky a bankovní účty, aniž by to bolelo. Nové udice? Luxusní kabelka? Krásná knížka? Nebo super sestřih? Peníze budou, my nebudem! 

Měřeno popsanou optikou asi nikoho nepřekvapí, že pokud jde o peníze vyhozené z okna, kraluje všem koníčkům herní průmysl. Počítačové hry – od odpočinkových „ťukaček“ na mobily až po střílečky, sportovní simulátory či rozsáhlé světy pro hrdiny – jsou návykově zábavné. Lidé, kteří je začali v 90. letech minulého století hrát coby děti, jsou dnes zajištění dospělí a o jejich peněženky svádějí IT firmy tvrdý boj – už proto, že alespoň občas si v současnosti zahrají dvě a půl miliardy lidí. Jde navíc o byznys velmi výhodný. Potřebujete silný a kreativní tým vývojářů, ale jakmile je hra „venku“, máte po starostech: žádné dodavatelské řetězce, žádné komplikace s výrobou na druhém konci světa. Jednoduše vyvinete a prodáte s ohromným ziskem. 

Podle konzervativních odhadů vygeneruje herní průmysl 150 miliard dolarů ročně, a pokud započítáme i prodeje konzolí a hardwaru, který si stále náročnější tituly žádají, dostaneme se k 335 miliardám. Zhruba tolik přitom loni vydělal největší světový producent ropy a plynu, čínský Sinopec. Asi vás tedy ani nepřekvapí, že Microsoft nedávno koupil mamutí společnost Activision Blizzard téměř za 69 miliard dolarů, tedy víc, než by ho stála automobilka BMW. O obchodu století se dočtete v aktuálním čísle 100+1 zahraničních zajímavostí.