100+1 zahraniční zajímavost 10/23: Pekelný závod přes celou Francii

K nejzábavnějším kapitolám historie patří počátky sportů. Zkuste vedle sebe postavit nějaké klání v jeho moderní formě, jež má pravidla pro každou myslitelnou situaci, a srovnat jej s primitivním upoceným předchůdcem, kde se smělo vše. Asi nejkřiklavější příklad nabízí fotbal, při němž se miliardářské primadony hroutí k zemi s bolestnou grimasou poté, co je soupeř neškodně poplácá po rameni. Kořeny dané hry však sahají k zábavě římských legionářů, která je měla udržovat fit a plné agrese: Jednotlivé týmy se snažily jakýmikoliv prostředky ukořistit míč a kopalo se do něj proto, že volnýma rukama bylo možné drtit soupeři čelist. 

Neméně hrubé počátky měla cyklistika. Kolo – ještě ve formě „kostitřasu“ – bylo vyhrazeno excentrickým gentlemanům, kteří se bez ohledu na bolest proháněli po dlažebních kostkách. Když pak koncem 19. století přišly revoluční gumové pláště, začalo se závodit a počítal se pouze výkon. Způsob jeho dosažení byl ovšem nepodstatný, neboť představa, že má být sport čistý, nepřišla nikomu na mysl. Jezdci tak do sebe „lili“ nejen alkohol, ale například i strychnin, který sice stimuluje nervy, nicméně ve vyšších dávkách zabíjí. 

V současnosti tvoří zdraví závodníků prioritu, i dané pravidlo má však jisté výjimky – konkrétně ve smíšených bojových uměních MMA. Dřív při boxu bez rukavic prýštila krev z roztrhaných obočí i rozbitých rtů. Riziko poranění křehkých kloubů ruky o tvrdé čelo protivníka však borce nutilo především k úderům do těla a trvalé poškození mozku bylo vzácné. Dnes se soupeři v rukavicích mohou v ringu zcela „zdemolovat“ a jejich hlava při tom utrpí těžké otřesy. Většinu dlouholetých bojovníků tak po konci kariéry čeká nějaká forma demence. Občas by byl tedy návrat ke kořenům ku prospěchu věci…  Více se nejen o historii slavné Le Tour dočtete v novém čísle 100+1 zahraničních zajímavostí.