Hubbleův teleskop objevil vzácnou černou díru střední velikosti

Týmu z operačního střediska Hubbleova teleskopu se podařilo objevit zatím nejslibnějšího kandidáta středněhmotné černé díry. Má se nacházet zhruba 6 000 světelných let od nás. 

24.05.2023 - Martin Reichman



Černé díry mohou vážit od několika jednotek hmotností Sluce až po desítky miliard Sluncí. Podle jejich hmotnosti je dělíme na:

  • černé díry hvězdné hmotnosti s hmotností typické hvězdy (4 až 15 hmotností Slunce)
  • černé díry střední hmotnosti s hmotností kolem 50 až 100 000 hmotností Slunce.
  • obří černé díry s hmotností v řádech od 10⁵ do 10¹⁰ hmotnosti Slunce
  • superobří černé díry s hmotností nad 10¹⁰ hmotnosti Slunce

Zatímco nejmenší černé díry vznikají jako pozůstatky zaniklých hmotných hvězd, obří a superobří se nacházejí v centrech galaxií. Nejméně přehlednou je situace okolo černých děr střední hmotnosti. Podle vědců jde o obtížně vystopovatelné objekty, neboť na rozdíl od svých větších sestřiček nedisponují dostatečně velkou silou, aby mohly ve velkém „požírat“ okolní hvězdy a produkovat tak pozorovatelné záření. Přesto se vědcům již několik kandidátů na středněhmotnou černou díru podařilo objevit. Z řady důvodů jsou ale existence těchto černých děr střední hmotnosti stále považovány za ne zcela potvrzené a u většiny z nich se nepodařilo vyloučit alternativní teorie.

Nejslibnější kandidát

Nyní se zdá, že vědci narazili na kandidáta, který by mohl obstát – tým Eduarda Vitrala z baltimorského operačního střediska Hubbleova vesmírného teleskopu oznámil objev středněhmotné černé díry, s hmotností odpovídající přibližně 800 Sluncí. Černá díra se má nacházet v kulové hvězdokupě Messier 4 (M4), ve vzdálenosti zhruba 6 000 světelných let od nás. K objevu vědce přivedla analýza dat Hubbleova teleskopu z posledních 12 let.

Pozorování a následné simulace podle vědců potvrzují, že by se mohlo skutečně jednat o černou díru střední velikosti – podařilo se jim také vyloučit možné alternativní scénáře, zahrnující například neutronové hvězdy, či shluk několika menších černých děr. „Pokud by se nejednalo o středněhmotnou černou díru, muselo by být v prostoru desetiny světelného roku vměstnáno zhruba 40 malých černých děr,“ vysvětluje Eduardo Vitral. Takové nepravděpodobné seskupení by podle něj bylo krajně nestabilní.

TIP: Výstřednosti temných monster: Nejjasnější, nejstarší a potulné černé díry

„I když nemůžeme jednoznačně potvrdit, že se jedná o jeden centrální gravitační bod, víme, že je příliš malý na to, abychom byli schopni pohyb okolních objektů vysvětlit jinak, než že se jedná o jedinou černou díru. Další možností by byla existence hvězdného mechanismu, který současná fyzika nezná,“ doplňuje astrofyzik Vitral.


Další články v sekci