Hrozba z ledu? Tání ledovců a permafrostu může odkrýt nebezpečné patogeny

Led v ledovcích nebo třeba ten v permafrostu je jako trezor, který uchovává mnohé z minulosti ve velmi zachovalém stavu. Týká se to bohužel i patogenů. Odborníci již dříve zjistili, že například led v Arktidě obsahuje velké množství zmražených virů, včetně mnoha, které jsou pro vědu neznámé.

S postupujícím oteplováním stále více starého ledu či permafrostu taje, a to, co v něm bylo zamrzlé, se může dostat ven. Stéphane Aris-Brosou z Otawské univerzity a jeho spolupracovníci nedávno zjišťovali, jak reálné je riziko, že se při tání rozšíří nějaký patogen. Jejich výzkum zveřejnil odborný časopis Proceedings of the Royal Society B.

Spící viry z ledu

Aris-Brosou a spol. prozkoumali vzorky z kanadského jezera Haze, největšího sladkovodního jezera za polárním kruhem. V odebraných vzorcích vědci zjišťovali přítomnost virové DNA a RNA, aby mohli určit, jaké typy virů se tam nalézají. Následně pomocí algoritmu určovali, jaké je riziko, že se tyto viry rozšíří.

Podle akademiků je nejvyšší riziko v blízkosti tajících ledovců. Ty jsou v polárních oblastech stále častější. Rostoucí teploty dále zvyšují riziko šíření zamrzlých patogenů tím, že se zvířata dostávají dál a dál na sever, kde se mohou setkávat s patogeny uvolněnými z ledu či permafrostu.

TIP: Nesmrtelní mikrobi ze Sibiře: Jak velkou hrozbu představují tisíce let zmražené viry?

„Změna klimatu posunuje na sever areály rozšíření potenciální přenašečů patogenů z ledu. Polární oblasti se mohou stát zdrojem pro příští pandemie,“ potvrzuje Aris-Brosou. Tyto úvahy jsou zatím z velké části hypotetické, v minulosti se už ale objevily případy, kdy tání odkrylo pozůstatky s nebezpečnými patogeny. Takové nálezy teď mohou být stále častější. Dřívější výzkum francouzských vědců například ukázal, že i třicet tisíc let starý virus pohřbený pod ledem je stále infekční. Jaká překvapení na nás čekají v tajícím permafrostu?