Hoagův objekt: Perfektní prstenec je jednou z nejhezčích záhad vesmíru

Na severní obloze se v těsné blízkosti souhvězdí Hadonoše vine nepříliš nápadné souhvězdí Hada. To ale neznamená, že by nemohlo ukrývat astronomické skvosty. Jedním z nich je bezpochyby takzvaný Hoagův objekt, což je velmi zvláštní galaxie ve tvaru prstence. Astronomové se dodnes nemohou shodnout, jak tento podivný objekt vznikl.

Záhadný objekt nese jméno svého objevitele – amerického astronoma Arthura Hoaga. Ten si v době svého objevu, v roce 1950, nebyl jistý, zda se jedná o galaxii nebo planetární mlhovinu. Domníval se také, že téměř dokonalý prstenec vznikl následkem tzv. gravitační čočky. Později se ale ukázalo, že jde skutečně o prstencovou galaxii a jak jádro objektu, tak i samotný prstenec, tvořený převážně mladými horkými modrými hvězdami, dělí od Země stejná vzdálenost – asi 600 milionů světelných let. Určení vzdálenosti tak bylo i důkazem, že prstenec není způsobený gravitační čočkou.

Prstencová záhada

Prstenec Hoagova objektu má vnitřní průměr asi 75 tisíc světelných let a vnější průměr asi 120 tisíc světelných let. Odborníci odhadují, že celá galaxie má hmotnost asi 700 miliard Sluncí. Mezi červenavým hustším jádrem galaxie a modrým prstencem je téměř prázdný prostor, kde se podle vědců mohou nacházet hvězdokupy a hvězdy. Jistotu ale v tomto případě nemáme – na tak velkou vzdálenost totiž nejsou patrné.

TIP: Extrémní vzácnost: Astronomové objevili galaxii se dvěma prstenci

Otázkou je, jak něco takového mohlo vzniknout. Problém je v tom, že podobných galaxií je velice málo a příliš jim zatím nerozumíme. Prstencové galaxie zřejmě vznikají při srážce dvou galaxií, jedné menší a druhé větší. V případě Hoagova objektu jsme ale nenašli žádné stopy po takové srážce. Další možností je, že původně šlo o spirální galaxii s příčkou, kde se tato příčka z nějakého důvodu zhroutila. Tomu ale zase neodpovídá tvar jádra ani prstence. Záhada prstencové galaxie tak stále trvá i téměř 70 let od jejího objevení.