Hlubiny vesmíru: 10 zásadních faktů o Mléčné dráze (1)

1. Je zkroucená

Mléčná dráha sice připomíná disk, ovšem okolo jejího středu se nachází centrální výduť s průměrem asi 12 000 ly (světelných let, z anglického light-year) a jen o něco menší tloušťkou. Ani samotný disk není perfektně rovný, spíš naopak – je značně zvlněný. Astronomové se domnívají, že za to mohou dvě nepravidelné satelitní galaxie Malé a Velké Magellanovo mračno. Jejich gravitace se totiž s gravitací Mléčné dráhy přetahuje o skrytou látku i vodíkový plyn. A vzhledem k tomu, že naše Galaxie se otáčí a ani Magellanova mračna nezůstávají v naprostém klidu, vytváří společné působení jakési oscilace, které postupně vedly ke zkroucení galaktického disku. 

2. Má neviditelné halo

Vědci se domnívají, že až 90 % hmotnosti Galaxie nese skrytá látka, která se koncentruje především v kulovém halu obepínajícím disk. Ve prospěch přítomnosti takového materiálu na periferii Mléčné dráhy svědčí sledování oběžných rychlostí hvězd – stálice v okrajových částech Galaxie krouží kolem jejího centra mnohem rychleji, než by odpovídalo Keplerovým zákonům, a rotační křivka je dokonce do větších vzdáleností tzv. plochá. Pokud se ovšem na periferiích nachází dostatek nesvítící gravitačně působící látky, zmíněný rozpor by se tím mohl vysvětlit. 

Ve vnitřní části Mléčné dráhy naopak rotační křivky dobře odpovídají klasickým předpovědím. Astronomové to považují za důkaz, že se skrytá látka koncentruje v halu, kde se dále nachází i mnoho kulových hvězdokup – kompaktních útvarů tvořených nejstaršími známými hvězdami. 

3. Obsahuje až 400 miliard hvězd

Mléčnou dráhu bychom mezi ostatními kolegyněmi zařadili do kategorie střední váhy. Největší známá galaxie IC 1101 má přes 100 bilionů hvězd, jiné běžně obsahují bilion stálic. Naproti tomu trpasličí galaxie, jako například již zmíněné Velké Magellanovo mračno, zahrnují pouhých 10 miliard hvězd a v Mléčné dráze se jich podle odborníků nachází 100–400 miliard. Při běžném pohledu na temnou oblohu bychom jich však napočítali maximálně tři tisíce.

Nicméně, odhad celkového množství hvězd v Mléčné dráze je značně nepřesný a navíc se jejich početní stavy neustále mění. Stálice se totiž vyvíjejí: některé zanikají ve výbuchu supernovy, jiné se naopak dosud rodí v oblastech chladných molekulových oblaků. 

4. Je plná prachu a plynu

Ačkoliv to tak nemusí na první pohled vypadat, Mléčná dráha je prostoupená prachem a plynem: 10–15 % baryonické („normální“) látky je uloženo v plynu (99 % z uvedené části) a prachu, zbytek připadá na hvězdy. Přestože tedy naše Galaxie měří napříč více než 100 000 ly, kvůli „znečištění“ nedohlédneme ve viditelné části spektra dál než asi 6 000 ly. 

V dlouhovlnné oblasti spektra, například v jeho infračervené části, však můžeme provádět pozorování na větší vzdálenost, protože IR záření proniká prachovými oblaky snáze. I proto představují při mapování Mléčné dráhy neocenitelné pomocníky infračervené dalekohledy jako například Spitzerův kosmický teleskop. 

5. Vznikla z jiných galaxií

Mléčná dráha nebyla vždy taková, jak ji známe dnes. Na hmotnosti nabývala postupně, s tím jak v rámci galaktického kanibalismu požírala své méně hmotné kolegyně. Navíc tak činí dodnes: například si právě dává k obědu trpasličí galaxii v Malém psovi, jež představuje naši nejbližší galaktickou sousedku. Trpasličí galaxie ve Střelci pro změnu sestává už jen z pouhých čtyř kulových hvězdokup (k nimž patří i objekt M54 pozorovatelný amatérskými dalekohledy) a je téměř jisté, že se v minulosti srazila s Mléčnou dráhou, která ji poté obrala prakticky o veškerý materiál. 

Dokončení: Hlubiny vesmíru: 10 zásadních faktů o Mléčné dráze (2)