Hemžení na jarním nebi: Euforie ptačího zpěvu
Celosvětově ptáků ubývá a pronásledováni jsou i ve zdánlivě uvědomělé Evropě. I když ani Česko není zemí ptákům zaslíbenou, také dnešní jaro se nám drobní i větší opeřenci chystají uspořádat koncert pro uši a oči
Morana do našich krajů tuto zimu sotva nahlédla. V lednu se po zahradách potulovali ježci, a když kolem poledne vysvitlo slunce, poletovali nad jarně vyhlížející půdou babočky admirálové. Na lupenech se tu a tam popásali pomýlení hlemýždi a jezevci ne a ne usnout. I po této netypické zimě se však milovníci přírody těší na slunce, květy, jarní zeleň a ptačí trylky. Ptákům je vhodné věnovat pozornost i v naší rubrice, mimo jiné proto, že 1. dubna můžeme společně s nimi oslavit Mezinárodní den ptactva…
Zkáza z přebytku pořádku
Cílem Mezinárodního dne ptactva není rozlévání šampaňského pod ptačími hnízdy. Jeho účelem je upozornit na nebezpečí, která ptáky ohrožují na celém světě a soustředit síly k ochraně nejen jich samotných, ale také k ochraně jejich stanovišť a hnízdišť.
Opeřenci nemají ustláno na růžích ani u nás. Z české, moravské a slezské krajiny mizí „rumištní divočina“ – vše zanedbané a zaplevelené. V rámci civilizačních tendencí mizí mokřady, remízky, stará doupná stromořadí, staré sady a břehové porosty kolem toků a rybníků. Všude se staví, „zefektivňuje“, vylepšuje, okrašluje… Z „evropských peněz“ se zateplují budovy, což je katastrofa pro rorýse a netopýry. Jen málokdo se zamyslí a chápe, že právě tímto lidským konáním nenávratně zanikají biotopy mnoha živočišných druhů, a to nejen ptáků.
Stav permanentního ohrožení
Největší a nejnesmyslnější hrozba číhá na stěhovavé ptáky při jejich každoročních tazích. Nejvíce ohrožené jsou ty tažné druhy, které táhnou v oblasti Středozemního moře a přes něj: například křepelky polní (Coturnix coturnix), chřástalové polní (Crex crex), vlaštovky obecné (Hirundo rustica), drozdovití ptáci atd.
Podle spolehlivých údajů BirdLife International zahyne ve Středomoří (zejména na Kypru) během jarního a podzimního tahu každoročně více než milion ptáků. Jsou zabiti místními lovci v rámci „sportovních“ loveckých „tradic“. Toto konání je samozřejmě nelegální, ale vládami jednotlivých zemí je přehlíženo a tiše tolerováno.
Ostrá muška tupých hlav
V oblasti Středomoří lidé každoročně zabijí stamiliony pěvců i větších tažných ptáků, a to nejen kvůli potravě, ale také kvůli zisku, sportu a zábavě. Francouzští „gurmáni“ dodnes platí vysoké částky za pokrmy ze strnadů zahradních. V mnoha místech Španělska jsou lapáni do pastí pěvci. Katastrofální je situace na Kypru, kde pěvce kosí plošně a jejich drobná tělíčka plní talíře.
Otřesná je situace v Albánii, kde se decimování ptáků stalo národním sportem. Dnes jde o stát zaslíbený zámožným italským střelcům, kteří zde mohou beztrestně pálit po všem, co má peří nebo srst. Podobně tragicky se ptákům vede v Egyptě, kde ročně skončí život například asi 100 000 křepelek. V zemi pyramid se rozmohl lov živých sokolovitých dravců a střelba na ptáky je hitem i pro egyptskou „zlatou mládež“.
Jarní žně milovníků ptactva
Není zrovna jednoduché být optimistou vyhlížejícím s nadějí ptačí budoucnost. Od chmurných myšlenek nás však v jarní době může paradoxně odvést ptačí zpěv. Počínaje polovinou března, po celý duben a v květnu na nás každičký den čekají nová a nová překvapení.
Od poloviny března od nás odlétají severní zimní hosté – havrani polní (Corpus frugilegus) a kavky obecné (Corpus monedula) se vracejí do své domoviny na sever, stejně jako brkoslav severní (Bombycilla garrulus) a někteří drozdovití ptáci. Ve stejnou dobu se u nás zastavují i další druhy tažných ptáků, směřujících z jihu na sever.
V březnu se k nám vracejí špačci obecní (Sturnus vulgaris), skřivani polní (Alauda arvensis) a lesní (Lullua arborea), konipasové bílí (Motacilla alba) i luční (Motacilla flava), drozdové zpěvní (Turdus philomelos) nebo kvíčaly (Turdus pilaris). Po holubech hřivnáčích (Columba palumbus) o něco později následují holubi doupňáci (Columba oenas). Některé druhy již hnízdí, jiné se ze všech sil věnují námluvám.
Přísliby času tajemství
Na podmáčených loukách a vlhkých polích můžete sledovat čejky chocholaté (Vanellus vanellus) a jejich úchvatné zásnubní lety. Podle charakteru jarního počasí se v dubnu v porostech u rybníků objevují různé druhy rákosníků, navracejí se „české“ druhy pěnic.
V teplém jaru už v dubnu můžete zaslechnout charakteristický hlas kukačky obecné (Cuculus canorus). Na vhodných lokalitách se objevují ťuhýci – obecný, menší, šedý a rudohlavý. Vzácně můžete zastihnout na jihu Moravy dudka chocholatého (Upupa epops). Ale to už povětří křižují letky vlaštovek obecných (Hirundo rustica) a jiřiček obecných (Delichon urbica). V tomto období již s bušícím srdcem očekávám na moravském jihu přílet vlh pestrých (Merops apiaster).
Také hladiny rybníků a rákosové porosty dokážou trpělivému pozorovateli ptáků nabídnout pravé hody. Výčet ptačích druhů, které se k nám zdaleka vracejí hnízdit a vyvést opět po roce nové potomstvo, by byl ještě velmi dlouhý. Nechme se překvapit i těmi neočekávanými opeřenci – čas jara je časem tajemství…
TIP: Zásnubní rituály jarních měsíců: Zamilovaní hmyzí a ptačí poslové
Různé ptačí druhy objevíte kdekoliv, i ve městech. Nezapomeňte na dalekohled, zápisník a nepodceňujte atlas ptáků. U malých, skrytě žijících druhů, které jsou si velmi podobné, je k jejich přesnému určení důležitá každá maličkost. Přejeme bohaté a vzrušující zážitky a dobrý nekrvavý lov!
Historie ptačí oslavy
První krok k mezinárodní ochraně ptactva učinila „Úmluva na ochranu ptactva pro zemědělství užitečného“, která byla uzavřena 19. 3. 1902 v Paříži. (Československá republika k ní přistoupila 6. 3. 1924.) O necelé čtyři roky později, konkrétně 1. 4. 1906, byla podepsána „Mezinárodní konvence o ochraně užitečného ptactva“; na paměť uzavření tohoto dokumentu se slaví 1. duben jako Světový (Mezinárodní) den ptactva.
V našich končinách ovšem tradice „Dne ptáků“ sahá až do dob Rakouska-Uherska. Založil ji přírodovědec Oto Herman (1835–1914), který žil a pracoval v Březně. Na jeho popud byl „Den ptáků“ vyhlášen nejprve jako akce pro školy, později se spolu s opeřenci oslavovaly i stromy.