Hbitost pomalých plavců: Mořští koníci jsou překvapivě úspěšnými lovci

Mořští koníci jsou tvarem svého těla jedineční – jejich zahnutý „krk“ a podlouhlá hlava připomínají koně, na rozdíl od ostatních ryb však nemají ocasní ploutev. Tyto zvláštnosti z nich dělají jedny z nejpomalejších plavců. Vlastně toho moc neuplavou. Raději se zachytí na mořské trávě svým chápavým ocáskem – podobně jako se některé opice přidržují větví.

Úspěšní mořští lovci

Biolog Brad Gemmell z University of Texas zkoumal, z jakého důvodu je neobvyklá stavba těla pro mořské koníky výhodná. Zaměřil se na trpasličí koníčky zosterové (Hippocampus zosterae) a porovnával způsob, jakým se různí mořští živočichové živí mikroskopickými druhy korýšů zvanými klanonožci (Copepoda). „Jelikož si na klanonožcích rádi pochutnají snad všichni obyvatelé moře, vyvinuli si tito živočichové velmi působivé únikové strategie,“ říká Gemmell. „Jsou velice citliví na pohyby ve vodě způsobené blížícím se predátorem.“ Jakmile klanonožci zaznamenají přítomnost nebezpečí, dokáží za jedinou vteřinu uplavat vzdálenost až pětsetkrát delší než je délka jejich těla. Pro srovnání uveďme, že gepard uběhne jen třicetinásobnou délku svého těla za sekundu.

TIP: Nepatrný mořský koník: Mistr dokonalé kamufláže

Pomalí koníčci jsou však právě díky své tělesné stavbě překvapivě dobrými lovci. Zahnutý krk používají jako pružinu, která jim pomáhá prudce vyrazit hlavou kupředu, a dostat se tak k prchajícím klanonožcům. Tento způsob je účinný i přesto, že omezuje vzdálenost, na které koníčci mohou lovit, délkou jejich krku. „Zjistili jsme, že koníčci uloví kořist ve více než v 90 % případů, což je vynikající výsledek pro jakéhokoli predátora,“ říká Gemell. Při lovu koníčci navíc využívají moment překvapení – ve stavu klidu se totiž díky špičatému tvaru čumáku voda v okolí koníčka téměř nepohne, a tak oběť útok nečeká.