Gueréza červená zanzibarská (Piliocolobus kirkii) patří mezi nejvzácnější primáty světa. I když jsou tyto na pohled atraktivní opice chráněny zákonem, jejich počet neustále klesá a v současnosti se odhaduje na posledních 1 400 jedinců. Jediným místem, kde se guerézy červené volně pohybují, je Unguja, hlavní ostrov souostroví Zanzibar. Žijí tu v tlupách po 30–50 kusech, které jsou zpravidla tvořeny maximálně čtyřmi samci a převažující většinou samic a mláďat. Samci váží 9–13 kilogramů a narůstají do zhruba 45–72 centimetrů. Samice jsou v průměru o 2–3 kila lehčí, ale prakticky stejně veliké. Stejně jako všem guerézám, i těm zanzibarským chybí palec. Podle tohoto výrazného rysu vznikl i slovní základ latinského názvu – colobus totiž znamená zakrnělý, nebo také zmrzačený.
TIP: Šance pro ohrožené primáty: Zachrání palmový olej orangutany?
Guerézy červené jsou velmi společenské a často je lze pozorovat, jak si vzájemně probírají srst a hrají si. Rovněž krmení je společenskou aktivitou a opice s ní začínají brzy ráno. Tehdy je možné slyšet hlasité výkřiky samců, kterými dávají pokyn k přesunu na další strom. Potravou těchto endemických opic jsou různé listy, výhonky, květy, semena a nezralé ovoce. Na nezralé plody jsou zaměřeny proto, že jejich žaludky neumí zpracovávat cukry a na podporu trávení potřebují i živočišné uhlí, jenž pomáhá absorbovat toxiny obsažené v listech. Guerézy uhlí doslova kradou místním obyvatelům nebo je hledají na spáleništích.
