Geologický výzkum megalitických kruhů na Golanech prohlubuje záhadu
Tajuplná megalitická stavba Rogem Hiri na Golanských výšinách není podle vědců starobylou observatoří.
Na horké půdě Golanských výšin, čedičové náhorní oblasti na jihozápadě Sýrie, která je od roku 1967 okupovaná Izraelem, se nachází pozoruhodná megalitická stavba Rogem Hiri (Rujm el-Hiri) známá též jako „Kolo obrů“ nebo „Kolo duchů.“ Stojí na rozsáhlé plošině, obklopená stovkami dolmenů. Stavbu tvoří centrální mohyla obklopená koncentrickými kruhy z navršených kamenů, přičemž vnější kruh má průměr asi 160 metrů a na výšku měří přes dva metry.
Rogem Hiri pochází z rané doby bronzové kolem roku 3000 před naším letopočtem. Již řadu let zde probíhají vykopávky, ale archeologové dosud narazili jen na velice málo předmětů, které by osvětlovaly určit původní účel této stavby. Její funkce zůstává záhadou a donedávna byla ve východním Středomoří jedinou svého druhu. To se změnilo na jaře loňského roku, kdy byla objevena až překvapivě podobná, byť o něco mladší a podstatně menší megalitická stavba na Krétě.
Záhada na Golanských výšinách
Podle některých hypotéz měla stavba Rogem Hiri obranný účel, mohlo by ale jít i o pohřebiště a část odborníků tuto stavbu srovnává se zhruba stejně starým Stonehenge. V roce 1998 se objevila hypotéza, že jde o dávnou astronomickou observatoř, jejíž architektonické prvky souvisejí s astronomickými jevy.
Právě na tuto hypotézu se soustředil nedávný geologický výzkum, který vedl Lev Eppelbaum ze Státní univerzity ropy a průmyslu Ázerbájdžánu. S kolegy analyzovali tektonické pohyby v oblasti Golanských výšin a Galilejského jezera během posledních 150 milionů let. Výsledky výzkumu tektoniky na Golanech publikoval odborný časopis Remote Sensing.
Vědci dospěli k závěru, že v této oblasti dochází tektonickým pohybům po eliptické trajektorii, ve směru proti pohybu hodinových ručiček, průměrnou rychlostí asi 8 až 15 milimetrů ročně. Odvozují z toho, že v době svého vzniku byla dotyčná megalitická stavba oproti dnešnímu stavu pootočená asi o 40 metrů. To znamená, že byla mnohem méně v souladu s astronomickými jevy, než se dnes zdá. Eppelbaum s kolegy se proto domnívají, že ať už byl účel Rogem Hiri jakýkoliv, o astronomickou observatoř zřejmě nešlo.
