Filipíny: Národ ohnivých ostrovů

Díky vulkanickému původu mají ostrovy velké minerální zásoby. Podle odborných odhadů má země například v zemi „uloženo“ druhé největší množství zlata po Jihoafrické republice.

Filipínská druhá místa

Filipíny mají i jedny z největších světových ložisek mědi, ale kvůli špatné organizaci stát zatím nedokáže tyto rezervy využívat. Zato ovšem těží z dalšího vedlejšího produktu vulkanické činnosti – geotermální energie, z níž vyrábí 18 % vlastní spotřeby elektřiny. Hned po USA je tak druhým největším producentem tohoto typu energie.

Z ekonomického hlediska o Filipínách platí totéž, co v případě nerostných ložisek – prozatímní neschopnost využít daného potenciálu. Po 2. světové válce byla republika považována za druhou nejbohatší zemi východní Asie, přičemž před ní bylo pouze Japonsko. Ekonomika ale velmi utrpěla za vlády diktátora Ferdinanda Marcose a teprve reformy 90. let 20. století znamenaly určité oživení.

Zobrazit na mapě Googlu

Stomilionová populace a „vývoz“ sestřiček

Asijská krize roku 1997 uštědřila zemi menší ránu než mnoha jiným asijským státům, ale i tak je dnes denní příjem 45 % Filipínců stále pod hranicí dvou amerických dolarů. To znamená, že s takovou částkou musí každý den vystačit zhruba 45 milionů z více než sta milionů dnešní populace.

Při prvním sčítání lidu v roce 1877 měly ostrovy jen zhruba pět a půl milionu obyvatel. Dnes jsou Filipíny dvanáctou nejlidnatější zemí světa. K tomu je potřeba přičíst asi 11 milionů rodilých Filipínců, kteří dnes žijí za hranicemi. Nejvíce je jich v USA, kde po Mexičanech tvoří druhou nejpočetnější přistěhovaleckou komunitu.

Ačkoli mnozí z nich vykonávají méně kvalifikovanou práci, v jedné odborné profesi jsou Filipíny světovým „exportérem“ číslo jedna. V samotné zemi je bezmála půl milionu zdravotních sester, ale 70 % z těch, kdo tento obor vystudují, odchází za prací do zahraničí.

Po vzoru americké kultury

Nejintenzivnější zahraniční vztahy mají Filipíny s USA. Filipínská vláda podporovala největší světovou mocnost po dobu studené války, je jejím spojencem v boji proti terorismu a obecně jedním z nejdůležitějších spojenců, kteří zároveň nejsou součástí NATO. USA mají obecně velký vliv na filipínskou společnost. Hlavním dokladem je používání angličtiny jako jednoho ze dvou úředních jazyků. Kromě toho se na ostrovech projevuje mnoho prvků americké kultury – rychlým občerstvením počínaje a filmy a hudbou konče.

Asijský národ rovněž převzal náklonnost k moderním komunikačním prostředkům. V zemi je bezmála stejný počet mobilních telefonů jako obyvatel a každý den Filipínci odešlou přes miliardu textových zpráv. Nejen podle tohoto aspektu je jasné, že země je přes určitou geografickou odloučenost jasně nakročena do 21. století.