Experiment ukázal, že bonobové dokážou rozpoznat lidskou neznalost
Bonobové dokážou rozpoznat neznalost jiných a aktivně se v takové situaci snaží pomáhat. U lidí se tato schopnost rozvíjí již v útlém věku.
Schopnost interpretovat mentální a emoční stavy druhých, známá jako teorie mysli, se u lidí vyvíjí od útlého dětství. Jedná se o komplexní kognitivní systém, s jehož pomocí je jedinec schopen odvozovat mentální stavy druhých, které nejsou přímo pozorovatelné, a na jejich základě predikovat jeho chování. U lidí se s teorií mysli lze setkat již u čtyřletých dětí. U primátů, našich nejbližších žijících příbuzných, vědci tuto schopnost předpokládají, studií, které by ji potvrzovaly, ale není mnoho.
S poměrně jednoduchým experimentem ověřujícím schopnosti šimpanzů bonobo nedávno přišli Christopher Krupenye a Luke Townrow z Univerzity Johnse Hopkinse. Vědci postavili před šimpanze tři kelímky, přičemž o jednoho z nich ukryli pochoutku. Aby se k ní opičák dostal, byla zapotřebí spolupráce jeho lidského parťáka.
Pokud lidský parťák obsah kelímků znal, nechali ho bonobové vybrat správný kelímek. V okamžiku, kdy byl ale obsah kelímků skrytý, rozpoznali bonobové neznalost jejich lidského parťáka a jali se mu radit, který kelímek má vybrat. Podle vědců šlo o jednoznačný důkaz, že zvířata rozpoznala mentální stav jiného jedince a snažila se ho aktivně ovlivnit.
Podobné chování bylo již dříve pozorováno i u šimpanzů učenlivých, kteří dokázali ostatní členy tlupy varovat před hady.
