Exoplanety červených trpaslíků čelí extrémnímu kosmickému záření
Jaké podmínky pro hypotetický život panují v obyvatelných zónách červených trpaslíků? Podle nového výzkumu nepříliš příznivé.
Nejběžnějším typem hvězd v Mléčné dráze jsou červení trpaslíci. Už o nich víme, že mívají exoplanety, nejspíš často a mohou jich mít značný počet. Problém je v tom, že jde o hvězdy zářící slaběji než naše Slunce a jejich obyvatelné zóny se tudíž nacházejí podstatně blíž hvězdě, než jak to známe ve Sluneční soustavě. Otázkou je, jak velký to představuje problém pro případnou existenci obyvatelných planet.
Nová pozorování rentgenovými observatořemi Chandra X-ray Observatory a XMM-Newton, zaměřená na rentgenové a tvrdé ultrafialové záření ukazují, že planety v blízkosti červených trpaslíků musejí, přinejmenším v některých případech, čelit opravdu drsnému „kosmickému počasí“.
Záření červeného trpaslíka
Scott Wolk z amerického centra Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics v Bostonu a jeho kolegové pozorovali zmíněnými vesmírnými observatořemi červeného trpaslíka Wolf 359, což je hvězda nebo spíše hvězdička o hmotnosti pouhé desetiny Slunce. Shodou okolností jde o jednu z nejbližších hvězd, která je od nás vzdálená asi 7,8 světelného roku.
„Prozatím nevíme, zda kolem červeného trpaslíka Wolf 359 obíhají nějaké planety,“ přiznává Wolk. „Je ale velmi pravděpodobné, že tam nějaké planety jsou. Vzhledem k blízkosti hvězdy ji můžeme využít jako laboratoř pro výzkum podmínek, s nimiž se planety u takových hvězd mohou setkat.“
Výsledky pozorování ukazují, že Wolf 359 vyzařuje tolik agresivního záření, že by tam obyvatelné podmínky mohly být jedině v relativně velké vzdálenosti od trpaslíka, navíc pouze v případě, pokud by se jednalo o planetu s atmosférou plnou skleníkových plynů, jako je oxid uhličitý. Jinak by tam nemohla být kapalná voda, protože by planeta zamrzla. Z hlediska situace na Zemi je to ironie.
