Evropa je zpět: Nová raketa Ariane 6 poprvé úspěšně odstartovala

Z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně poprvé odstartovala nová evropská raketa Ariane 6. Nosič nové generace má po téměř desetiletí vývoje nahradit předchozí model Ariane 5, který se do vesmíru poprvé vydal v roce 1996 a naposledy loni v červenci. Ariane 6 na nízkou oběžnou dráhu Země vynesla devět miniaturních satelitů a na palubě měla i řadu experimentálních prvků, které na orbitě nezůstanou. Jsou mezi nimi například dva návratové moduly, které si vyzkouší cestu z vesmíru zpět na Zemi.

Šestapadesát metrů vysoká raketa zažehla dva přídavné a jeden hlavní motor Vulcain ve 21:00 SELČ, po hodinovém odkladu způsobenému blíže nespecifikovaným „drobným technickým problémem“. Start rakety i následné oddělení obou boosterů proběhl přesně podle plánu a bez jakýchkoli potíží proběhlo o oddělení horního stupně po přibližně osmi minutách letu. Po zhruba hodině a šesti minutách od začátku letu se podařilo umístit na oběžnou dráhu první várku cubesatů a experimentů různých vesmírných agentur, společností, výzkumných ústavů a univerzit. 

„Je to historický den pro ESA a pro Evropu,“ uvedl po dosažení tohoto cíle šéf kosmické agentury Josef Aschbacher. 

Na rozdíl od nově vyvíjených amerických raket není nový evropský model ani částečně znovupoužitelný a na každou misi bude potřeba nový nosič. Představitelé Evropské kosmické agentury přesto věří, že si Ariane 6 dokáže vydobýt své místo na trhu. Hlavní předností nového nosiče by měla být nejen jeho očekávaná spolehlivost, ale i variabilita. Nová Ariane 6 má být podle konfigurace schopna vynášet do vesmíru až 20 tun nákladu, respektive 10 tun v konfiguraci se dvojicí boosterů, což by jí mělo umožnit vynášet nejširší spektrum nákladů – od největších a středně velkých družic až po malé cubesaty.

Pro Evropu je start nové rakety důležitým strategickým krokem, díky kterému se starý kontinent stává do značné míry nezávislým. „Náš každodenní život dnes závisí na informacích z družic, od telekomunikací a pozorování Země po předpovědi počasí nebo řešení katastrof. Je nepředstavitelné, aby Evropa neměla nezávislý přístup do vesmíru,“ řekl před dnešním startem šéf ESA Josef Aschbacher.