Egypťané se báli hrochů tak, že poškozovali i jejich sošky

Téměř čtyři tisíce let stará modrá soška hrocha Williama vypráví příběh o strachu, který tito nebezpeční býložravci vzbuzovali mezi Egypťany.

09.07.2024 - Stanislav Mihulka



V guvernorátu Asijút ve středním Egyptě se nachází město Mér. Nedaleko něj je známé archeologické naleziště se starověkou nekropolí. Mimo jiné tam byla nalezena krásná keramická, přibližně 20 centimetrů velká soška hrocha. Je glazurovaná, modře zbarvená a je vyzdobená lotosy. Byla objevena v šachtě u hrobky správce Senbiho, který působil za vlády faraonů 12. dynastie. Modrá soška hrocha pochází zhruba z let 1961 až 1878 před naším letopočtem a má i své vlastní jméno: „William the Hippo.“ Sošku tak pokřtila rodina kapitána Hilaryho Masona Raleigha v satirickém článku týdeníku Punch z roku 1931.

Jednonohý hroch

Asi nejzajímavější na sošce hrošíka Williama je, že byla nalezena bez tří nohou. Zdá se, že byly záměrně ulomeny již v době jejího uložení do hrobky. Zřejmě šlo o akt, který měl zabránit hrochovi, představovanému soškou, aby řádil na onom světě a šířil tam chaos, jak to dělali hroši tohoto světa.

Egypťané znali hrochy velmi dobře a věděli, co tato zvířata dokážou. Navzdory zjevu evokujícímu dobráckého tlouštíka je hroch velmi nebezpečné zvíře. Jsou silní, rychlí a agresivní, zvlášť pokud se k nim někdo neopatrně přiblíží. Ve starověku byli hroši postrachem egyptských rybářů i zemědělců. Útočili na lodě i na úrodu v okolí Nilu a často po sobě zanechávali spoušť. Dokládá to i záznam na jednom z egyptských papyrů, referující o bídné úrodě: „polovinu sežral červ a zbytek hroši.“

Egypťané s hrochy bojovali a snažili se je pomocí harpun lovit. Počínaje zhruba rokem 3000 před naším letopočtem se v egyptském umění objevují scény s vládci, kteří vítězí nad hrochy. Dlouhou dobu měli navrch těžkotonážní býložravci. Nakonec ale převážil tlak moderní civilizace a počátkem 19. století hroši z egyptské přírody definitivně zmizeli.


Další články v sekci