Dvojčata přes půl světa: Strom, který „doplaval“ z Havaje na Réunion

Nejvyšším stromem Havaje je koa, vědeckým jménem Acacia koa. Velmi podobná je akácie s latinským pojmenováním Acacia heterophylla. Tu ovšem nenajdeme nikde v Tichomoří, ale na druhém konci světa – v Indickém oceánu na ostrově Réunion. Oba stromy jakoby si z oka vypadly, přitom je dělí vodní plocha a vzdálenost 18 000 kilometrů. Jak je to možné?

Páchnoucí velikán Havaje

Koruna havajského stromu koa se tyčí až do výšky 33 metrů. Půda kolem stromu nevábně páchne, ale bez tohoto „odéru“ se rostlina neobejde. Podobně jako náš jetel nebo hrách patří mezi bobovité rostliny (Fabaceae). A stejně jako tyto byliny hostí koa na svých kořenech zvláštní hlízkové bakterie schopné měnit vzdušný dusík na čpavek. Vydatnou porci této sloučeniny využívá havajský strom pro vlastní potřebu k tvorbě aminokyselin. Část čpavku ovšem uniká do ovzduší a propůjčuje okolí akácie nezaměnitelné aroma. 

Stromům koa se daří především ve vyšších polohách, kde rychle rostou. V nižších nadmořských výškách snadno podléhají nejrůznějším škůdcům a chorobám. Mají velmi křehkou kůru a i malé poškození může být stromu osudné, pokud do rány pronikne hniloba. 

Dvojník na Réunionu

Velmi podobnou akácii (Acacia heterophylla) najdeme na ostrově Réunion v Indickém oceánu. Jak se sem ale dostala? Vědci si nedovedli představit, že by semena akácie bez újmy přeplula napříč dvěma oceány, protože i po krátkém pobytu v mořské vodě ztrácejí klíčivost. I za předpokladu, že by semena nějakým zázrakem zvládla plavbu z Havaje až na břeh Réunionu, akácie by tam brzy uhynula. Pro zdárný růst totiž potřebuje hory. 

Přírodovědci spekulovali, že předkem obou ostrovních akácií jsou blízce příbuzné dřeviny z Austrálie. Ty mohly v dávných dobách proniknout z nejmenšího kontinentu na Réunion a Havaj a tam se dál vyvíjet samostatně. Protože na obou tropických ostrovech narazily na velmi podobné podmínky, ubírala se jejich evoluce stejnými cestičkami. Proto i dnes, s odstupem několika milionů let, vypadají podobně. 

Překvapující genové svědectví 

Mezinárodní tým vědců v čele s jihoafrickým botanikem Johannesem Le Rouxem se na obě ostrovní akácie podíval podrobněji prostřednictvím genetických analýz. Ty vydaly šokující svědectví o jedné z nejdelších známých „jednorázových“ rostlinných migrací. Ukázalo se totiž, že havajská i réunionská akácie se podobají nejen vzhledem ale i svou dědičnou informací. Réunionský strom se totiž jedné z forem havajské akácie podobá mnohem více, než jsou si vzájemně podobné různé typy akácií na Havaji. Není proto pochyb o tom, že réunionská akácie Acacia heterophylla je „potomkem“ havajské akácie koa. Rozdíl mezi nimi je tak malý, že Le Roux navrhuje vyškrtnout jméno réunionského stromu z oficiálního seznamu pozemské flóry a stromy na obou ostrovech považovat za příslušníky jednoho a téhož druhu Acacia koa. 

V ptačích žaludcích na dvě fáze 

Objev Le Rouxova týmu postavil vědce před otázku, jak akácie překonala vzdálenost 18 000 kilometrů dělících Havaj od Réunionu. Za nejpravděpodobnější považují biologové přenos ptáky, kteří sežrali akáciová semena na Havaji, podnikli dlouhou migraci na Réunion a tam semena vyloučili s trusem v příhodných horských podmínkách. Je také možné, že semeno absolvovalo celou dlouhou cestu v peří ptačích světoběžníků. 

TIP: Odpadkové ekosystémy překvapují: Neuvěřitelná fakta o nových ekosystémech

Z rozsahu genetických odlišností mezi havajskou a réunionskou akácií vyplynul časový průběh neuvěřitelné odyseje. Na Havaj se mohly akácie dostat z australského kontinentu nejdříve před 5,1 milionu roků. Tehdy dosáhly nejvyšší partie nejstaršího havajského ostrova Kauai nadmořské výšky, která akáciím dovolovala bezproblémový růst. Plných 3,7 milionu roků zřejmě akácie rostla jen na Havaji, protože změny dědičné informace z této doby sdílejí jako réunionské, tak havajské stromy. Mladší změny jsou typické buď jen pro stromy na Réunionu, nebo na Havaji. Z toho vyplývá, že semena putovala poprvé a naposledy z Havaje na Réunion před 1,4 milionu roků.