Dunajská delta: Ptačí ráj v jednom z nejvýznamnějších evropských mokřadů

Je záříjové ráno, krátce po východu slunce. Oranžová koule, která se před chvílí vyhoupla nad zvlněnou step, začíná žloutnout a hlavně hřát. Je na čase. Už přes hodinu čekám na světlo na dně malé jámy, vyhrabané ve dnu slaného vysychajícího jezera na okraji Dunajské delty. Já, fotovýbava i okolní pláň načervenalých slanorožců, vše je pokryto rosou. Okolo mne, na obnažených bahnech podél vody, pobíhá běžná podzimní směs ptáků, která je typická pro mělká, otevřená jezera. Mezi bahňáky dominují pisily a tenkozobci, v dálce mezi desítkami různých dalších bahňáků vyčnívá skupina kolih velkých. O kus dál podél vodní hladiny loví volavky stříbřité i bílé, na nízkém ostrůvku odpočívá několik rybáků kaspických, kolpíků bílých a husic liščích. V dálce pak hlavní objekt mého dnešního zájmu – růžová linie pelikánů spících na ostrůvku uprostřed jezera.

Volavky u kaluží, čápi na střechách

Základem úžasného bohatství života v Dunajské deltě jsou jarní záplavy. Více než polovina delty je zaplavena vodou po celý rok, na jaře v době povodní se řeka obohacená množstvím organických látek rozlévá přechodně i po polovině druhé. Jen asi tři procenta celkového území zůstávají nad vodou. Na plochách pohnojených organickým kalem záhy vybují bohaté rostlinstvo. Přival jarních vod zvýší i zásobu živin v jezerech, v mělké, prohřáté vodě dochází k obrovské produkci zoo- a fytoplanktonu. To vytváří potravinovou základnu nesčetných drobných i větších živočichů.

Ptáci bezpochyby patří mezi nejatraktivnější obyvatele delty. Byl zde prokázán výskyt celkem 331 druhů, z nichž okolo dvou set z nich v deltě i hnízdí. Neobvykle vysoký je přitom nejen počet druhů, ale také množství jedinců v některých populacích.

Mezi nejnápadnější ptačí obyvatele delty patří zástupci brodivých, kterých tady hnízdí dvanáct druhů. Velmi hojná je volavka vlasatá a volavka stříbřitá, jež najdete u každé kaluže a na okraji vesnic. Běžný je rovněž kvakoš noční stejně jako větší zástupci řádu – volavka popelavá a bílá či skrytě žijící volavka červená. Z dalších brodivých můžete pravidelně spatřit kolpíky bílé a ibisy hnědé. Pro ibise je delta Dunaje největším hnízdištěm v Evropě. Určitě nepřehlédnete ani čápy bílé hojně hnízdící na střechách domů a sloupech elektrického vedení.

Nezamrzající zimní útočiště

Typickými ptáky delty jsou také racci, rybáci a kormoráni. Vedle kormorána velkého tu hnízdí dva a půl tisíce párů příbuzného kormorána malého, což představuje 61 % světové populace. Běžně je k vidění pelikán bílý, vzácněji pelikán kadeřavý. Hnízdí zde ovšem většina z evropské populace obou druhů – dva a půl tisíce párů pelikána bílého a sto padesát párů pelikána kadeřavého (podle některých údajů možná už jen čtyřicet).

Nad rákosinami pravidelně loví zástupci další atraktivní skupiny – dravců. Množství vážek a drobných ptáků přitahuje desítky ostřížů, běžný je i moták pochop. Ze vzácnějších dravců zde žijí orlovec říční, raroh velký či orel mořský.

Zdejší prostory jsou nejen významným ptačím hnízdištěm, ale i zimovištěm. Voda sice v zimě zamrzá, ale čím dál na jih, tím později k přeměně v pevné skupenství dochází. Důvodem je fakt, že směrem k jihu se sladká voda Dunaje stále více mísí se slanou vodou mořskou. Některá slaná jezera systému navazujícího na jižní deltu, například Techirghiol, nezamrzají prakticky nikdy a stávají se shromaždištěm velkých hejn. Pro některé druhy, zejména pro husy, je důležité i to, že pole a louky v okolí jen zřídka zapadnou sněhem. Mezi nejatraktivnější zimní hosty patří severské bernešky rudokrké.

Samostatné krávy a žravá prasata

Neodmyslitelnou součástí místní fauny jsou domácí zvířata, i když s přírodním bohatstvím samozřejmě nemají nic společného. Ve vesnici Murighiol, která byla několikrát naší základnou, se každé ráno a večer odehrávala následující scéna. Téměř před každou chalupu byla vyhnána jedna či několik krav, které se bez jakéhokoliv doprovodu postupně seřadily a odešly k nedalekému jezeru. Zde se celý den pásly, často celé ponořené ve vodě, problém jim nedělalo ani přeplavat několik desítek metrů široké kanály. Večer se dobytek zase přebrodil či přeplaval k vesnici, kde se jednotlivé kusy postupně rozešly ke svým vratům.

V močálech se krmí i koně a především spousty prasat, občas za doprovodu pasáka, občas zcela volně připomínajíce svou plachostí prase divoké. Pro floru a faunu jsou ovšem tato prasata svou žravostí pohromou. Často mi překazila i pozorování divokých zvířat, když se početné stádo rozhodlo rýt v bahně okolo mého krytu.

Vodka křtěná Dunajem

Pochopitelně, že domácí zvířata nejsou v deltě bez lidské přítomnosti. Počet zdejších obyvatel je odhadován na 12–16 tisíc, přičemž Rumuni tvoří menšinu. Většina usedlíků jsou Lipované, kteří se sem před mnoha lety dostali z Ukrajiny. Důvodem jejich příchodu byl odpor k církevním reformám prováděným za cara Alexeje Michajloviče, otce Petra Velikého.

Lipované jsou nesmírně skromní a dobrosrdeční lidé. Dodnes žijí v domcích z vepřovic a jejich stavení postavená na nezaplavovaných místech mají rákosovou střechu. Po vodách delty se pohybují v typických černých veslicích. Lodě používají nejen k lovu ryb, což je stále hlavní zdroj obživy, ale i k přepravě dětí do školy, na nákupy i k přemisťování domácích zvířat.

Zdejší obyvatelé mluví starobylou ruštinou, což nám, kteří jsme vyrůstali za totality, velice usnadňovalo komunikaci. Nezapomenutelným zážitkem pro mne byla večeře u rybářů v rákosové boudě na liduprázdné písečné kose. Podávaly se drobné rybky uvařené i s hlavami a vnitřnostmi a zapíjelo se vodkou ředěnou vodou z Dunaje.

Delta nejsou jenom ptáci

Ačkoli ptáci jsou nejnápadnějšími obyvateli delty, je zde i velké množství jiných živočišných druhů. Typickými plazy mokřadů jsou želvy bahenní a užovky podplamaté, na suších lokalitách či v okrajových partiích, kam zasahuje step, můžete vidět mohutné ještěrky balkánské, želvy řecké, či zmije rákošské. V písečných dunách přebývá i poměrně vzácná paještěrka stepní. Při jedné z cest jsme nalezli v pahorcích Bestepe nad jižním, Svatojiřským ramenem i hroznýška tatarského, jediného evropského zástupce hroznýšovitých hadů.

Faunu savců reprezentuje 42 druhů – mimo jiné v západní Evropě téměř vyhubený norek evropský. K dalším vzácnějším savcům patří především vydra říční a kočka divoká.

Rovněž zde žije okolo sto druhů ryb, jak sladkovodních tak těch, jež jsou více či méně vázany na brakické až slané vody Černého moře. Významné místo mezi nimi zaujímají mimo jiné sumci a jeseteři, včetně mohutné vizy. Rybolov je jedním z hlavních zdrojů obživy obyvatel delty, komerčně se využívá asi jedna třetina druhů.

Evropská přírodní oáza

Delta Dunaje je dnes Biosférickou rezervací UNESCO, což zajišťuje různý stupeň ochrany území o celkové ploše 547 000 hektarů. Tato rozsáhlá chráněná oblast zahrnuje nejen vlastní deltu, ale i systém brakických jezer, která leží jižním směrem.

Lidé žili v deltě a jejím okolí odedávna, po staletí v harmonii s přírodou. Se zvyšujícím se počtem obyvatel a s nástupem moderní techniky se ale člověk stal pro toto unikátní území hrozbou. Bylo tady postaveno množství hrází a komunikací, některá jezera byla vysušena či přeměněna na nádrže s intenzivním chovem ryb. Některé meandry Dunaje byly narovnány a dokonce jsou vypracovány projekty, jejichž realizace by znamenala přinejmenším vážné ohrožení tohoto evropského přírodního skvostu. Můžeme jen doufat, že ptačí ráj bude díky novým ochranářským zákonům a především jejich dodržováním v praxi, zachován.