Důkazy z kráteru Gale potvrzují megazáplavy na dávném Marsu

Od svého přistání na rudé planetě v srpnu 2012 urazila americká robotická laboratoř Curiosity asi 20 kilometrů kráterem Gale. Cestou kráterem Curiosity zkoumala asi 400 metrů usazených hornin, včetně vrstev, jejichž stáří odborníci odhadují na 3,7 až 4,1 miliardy let.

Ezat Heydari z americké Jackson State University ve státě Mississippi a jeho spolupracovníci nedávno analyzovali snímky usazených hornin z kráteru Gale a odvozovali z nich geologické procesy, které v tomto místě utvářely krajinu Marsu před miliardami let.

Stopy záplav mladého Marsu

Vědci usazené horniny v kráteru Gale rozlišili na celkem čtyři rozdílné typy, které představují různé procesy ukládání materiálu při vzniku těchto hornin. Podle Heydariho týmu zahrnoval vznik všech tyto čtyř typů usazených hornin přítomnost vody. Stejně tak i profil terénu v těchto místech kráteru Gale podle badatelů odpovídá působení silného a jednosměrného proudu vody.

TIP: Příležitost pro organismy: Kráter Gale měl v minulosti prostředí vhodné pro život

Zkušenosti s podobnými horninami na Zemi ukazují, že usazené horniny v kráteru Gale vznikly při rozsáhlých záplavách. Podle vědců to znamená jediné - na dávném Marsu neproudila žádná mělká říčka, ale valila se tam voda hluboká 10 až 20 metrů. Podle Heydariho byl pradávný Mars velmi podobný Zemi v období pleistocénu, kdy se střídaly doby ledové a meziledové. Při tom docházelo k rozsáhlým záplavám a vznikaly podobné vrstvy usazenin, jaké jsme našli v kráteru Gale.