Dubové kruhy na pláži: K čemu měla sloužit podivná struktura přezdívaná Seahenge?

V roce 1998 byl asi 250 kilometrů severovýchodně od slavného Stonehenge, u vesnice Holme-next-the-Sea v severním Norfolku díky pohybu písku na pláži objevený pozoruhodný sedmimetrový kruh (či spíše ovál), tvořený 55 polovinami dubových kmenů. Uprostřed tohoto oválu byl v jámě umístěný převrácený dubový pařez. Lokalitě se vzhledem k její poloze a podobnosti se slavným anglickým monumentem přezdívá Seahenge. 

Původní ovál kmenů objevený v roce 1998, který se označuje jako Holme I, již dnes neexistuje. Kvůli obavám z eroze byl přemístěn do muzea a na místě byly postupně vybudovány dvě jeho repliky. Později byl zhruba o 100 metrů dál objevený druhý podobný ovál z kmenů, označovaný jako Holme II. Ten vědci ponechali na místě, kvůli studiu vlivu eroze.

Badatelům se podařilo přesně určit stáří struktury. Oba ovály byly postaveny společně, během první poloviny roku 2049 před naším letopočtem, tedy v době bronzové. Jak je to u staveb z této doby a oblasti obvyklé, vzhledem k absenci vhodných historických pramenů není moc jasné, jaký byl jejich původní účel.

K čemu sloužilo Seahenge?

V minulosti se objevily hypotézy, že Seahenge představovalo památník významného válečníka nebo náčelníka, nebo že mohlo jít o místo rituálních „nebeských pohřbů“, při nichž mohly být v oválech umístěni mrtví a o jejich poslední cestu se měli postarat mrchožraví ptáci. Pro ani jednu z těchto hypotéz ale zatím neexistuje dostatek přesvědčivých důkazů.

S novým vysvětlením smyslu této zvláštní struktury nyní přichází geograf a krajinný archeolog se specializací na pravěké náboženství David Nance ze skotské Univerzity v Aberdeenu. Podle Nanceho mohlo Seahenge sloužit zvláštním „klimatickým rituálům“. Seahenge podle skotského vědce vzniklo ve velice chladném období, které nebylo pro tehdejší obyvatele jednoduché. Je tak podle něj možné, že Seahenge mohlo sloužit jako prostředek k přivolání přívětivějšího počasí. Nance svou tezi staví na klimatických, environmentálních, astronomických a biologických údajích.  

Ovál Holme I mohl sehrát roli „ptačí klece“, o níž se zmiňuje mladší folklór. V takovém případě mohla struktura sloužit jako hnízdo kukačky, o níž se věřilo, že její zpěv prodlužuje léto. Holme II by zase mohl být pohřebním monumentem „posvátného krále“. Tito králové na sebe brali úplnou zodpovědnost za špatné počasí a další nepřízně osudu, se kterými se tehdejší společnost potýkala. V duchu tehdejších tradic pak bývali tito lokální vůdci obětováni k usmíření bohů, což mělo vyřešit daný problém s nepřízní počasí.